SACHARIDY

 

Jsou nejrozšířenějšími přírodními látkami; obsaženy v rostl. i živočišných buňkách; v rostlinách vznikají fotosyntézou:

 

6CO2 + 12H2O → C6H12 O6 + 6O2  + 6H2 O

 

Vznikají jednoduché sacharidy, které kondenzují v molekuly polysacharidů:

 

nC6H12 O6 → (C6H12 O5)n + (n-1)H2 O

 

Do živočišného organismu se dostávají potravou nebo látkovou přeměnou z lipidů

U rostlin plní stavební funkci (celulóza), u živočichů jsou zdrojem energie (glukóza), u rostlin i živočichů plní i zásobní funkci (škrob, glykogen)

 

Sacharidy dělíme podle stavby molekuly takto:

1.       jednoduché (monosacharidy) – nelze hydrolýzou rozložit na jednodušší

2.       složité

a)      oligosacharidy – obsahují 2-10 monosacharidických jednotek

b)      polysacharidy – obsahují velké množství mono. jednotek

 

 

MONOSACHARIDY

Obsahují karbonylovou skupinu

-          aldosy (-CHO) – aldotriosy (glyceraldehyd), aldotetrosy, aldopentosy (ribosa), aldohexosy (glukosa)

-          ketosy (CO) – ketotriosy, ketotetrosy, ketopentosy, ketohexosy (fruktosa)

 

Glukosa (hydroxyaldehyd, aldohexosa)

Obsahuje akdehydickou a hydroxy skupinu; má šest C atomů, obsažena ve všech sladkých plodech, medu, v umělé výživě

bezbarvé krystaly rozpustné ve vodě, okamžitý zdroj E; kolem 200°C se mění na karamel;

 

Manosa – volná se v přírodě nevyskytuje, součástí polysacharidů (semena palem, ořechy)

 

Galaktosa – vázána v mléčném cukru (laktosa), obsažena v rostlinných klovatinách

 

Fruktosa – ovocný cukr

v rostl. šťávách, medu; nejsladší cukr; s glukosou tvoří sacharosu;

Společné vlastnosti – bezbarvé, krystalické, dobře rozpustné ve vodě, sladké, opticky aktivní

 

Glykosidy

Cyklické formy monosacharidů, které reagují svou poloacetalovou hydroxylovou skupinou s alkoholy – uvolňuje se voda a zbytky reagujících molekul se spojují glykosidickou vazbou; produkty reakce jsou α nebo β glykosidy

Je pro ně charakteristická vazba C–O–C = etherová vazba

N-gylkosidy – mají glykosidickou vazbu C–N; jsou součástí nukleových kyselin

 

 

DISACHARIDY

Molekula je tvořena dvěma monosacharidickými jednotkami – ty jsou navázány glykosidickou vazbou

 

Sacharosa – řepný cukr

bezbarvá krystalická látka, dobře se rozpouští ve vodě, kolem 200°C se mění na karamel; použití ke slazení; neredukující sacharid

 

Laktosa – mléčný cukr

v mléce savců, málo rozpustný ve vodě, získává se ze syrovátky; při mléčném kvašení přechází v kys. mléčnou

 

Maltosa – sladový cukr

Vzniká enzymatickou hydrolýzou škrobu z ječmene (při sladování)

 

 

 

POLYSACHARIDY

Stavební a zásobní funkce

 

Škrob – zásobní polysacharid; tvorba v rostlinách; skládá se z 20% amylosy a 80% amylopektinu;

amylosa – rozpustná ve studené vodě, v roztoku se jodem zbarví do modra; enzymatickou hydrolýzou se z ní tvoří maltosa

amylopektin – nerozpustný ve studené vodě, v horké vodě tvoří škrobový maz

škrob se enzymatickou kyselou hydrolýzou odbourává na dextriny - lepidla

výroba – z brambor (rozemletí, propírání vodou, vyplavení škrobových zrn, prosívání – škrobové mléko, sušení při 25°C, rozemletí)

 

Glykogen – zásobní látka v játrech a svalech; podle potřeby se za přítomnosti H3PO4 štěpí na glukosu

 

Celulosa – makromolekula obsahuje víc něž 1000 stavebních jednotek; základem přírodních látek

Výskyt – čistá – bavlna, konopí; nečistá – dřevo

potrava býložravců, výroba papíru; s ní se vyskytuje lignin