SACHARIDY
Jsou
nejrozšířenějšími přírodními látkami; obsaženy v rostl. i živočišných
buňkách; v rostlinách vznikají fotosyntézou:
6CO2
+ 12H2O → C6H12 O6 + 6O2
+ 6H2 O
Vznikají
jednoduché sacharidy, které kondenzují v molekuly polysacharidů:
nC6H12
O6 → (C6H12 O5)n +
(n-1)H2 O
Do
živočišného organismu se dostávají potravou nebo látkovou přeměnou
z lipidů
U
rostlin plní stavební funkci (celulóza), u živočichů jsou zdrojem energie
(glukóza), u rostlin i živočichů plní i zásobní funkci (škrob, glykogen)
Sacharidy dělíme
podle stavby molekuly takto:
1.
jednoduché (monosacharidy)
– nelze hydrolýzou rozložit na jednodušší
2.
složité
a)
oligosacharidy
– obsahují 2-10 monosacharidických jednotek
b)
polysacharidy – obsahují velké množství
mono. jednotek
Obsahují
karbonylovou skupinu
-
aldosy (-CHO) – aldotriosy (glyceraldehyd), aldotetrosy, aldopentosy (ribosa), aldohexosy (glukosa)
-
ketosy
(CO) – ketotriosy, ketotetrosy,
ketopentosy, ketohexosy
(fruktosa)
Glukosa
(hydroxyaldehyd, aldohexosa)
Obsahuje
akdehydickou a hydroxy
skupinu; má šest C atomů, obsažena ve všech sladkých plodech, medu,
v umělé výživě
bezbarvé
krystaly rozpustné ve vodě, okamžitý zdroj E; kolem 200°C se mění na karamel;
Manosa
– volná se v přírodě nevyskytuje, součástí polysacharidů (semena palem,
ořechy)
Galaktosa
– vázána v mléčném cukru (laktosa), obsažena v rostlinných
klovatinách
Fruktosa
– ovocný cukr
v rostl.
šťávách, medu; nejsladší cukr; s glukosou tvoří sacharosu;
Cyklické
formy monosacharidů, které reagují svou poloacetalovou hydroxylovou skupinou s alkoholy –
uvolňuje se voda a zbytky reagujících molekul se spojují glykosidickou
vazbou; produkty reakce jsou α nebo β glykosidy
Je
pro ně charakteristická vazba C–O–C = etherová
vazba
Molekula
je tvořena dvěma monosacharidickými jednotkami – ty
jsou navázány glykosidickou vazbou
Sacharosa
– řepný cukr
bezbarvá
krystalická látka, dobře se rozpouští ve vodě, kolem 200°C se mění na karamel;
použití ke slazení; neredukující sacharid
Laktosa
– mléčný cukr
v mléce
savců, málo rozpustný ve vodě, získává se ze syrovátky; při mléčném kvašení
přechází v kys. mléčnou
Maltosa
– sladový cukr
Vzniká
enzymatickou hydrolýzou škrobu z ječmene (při sladování)
Stavební a zásobní
funkce
Škrob – zásobní polysacharid; tvorba
v rostlinách; skládá se z 20% amylosy a 80% amylopektinu;
amylosa – rozpustná ve studené
vodě, v roztoku se jodem zbarví do modra; enzymatickou hydrolýzou se
z ní tvoří maltosa
amylopektin – nerozpustný ve
studené vodě, v horké vodě tvoří škrobový maz
škrob se enzymatickou
kyselou hydrolýzou odbourává na dextriny
- lepidla
výroba – z brambor
(rozemletí, propírání vodou, vyplavení škrobových zrn, prosívání – škrobové
mléko, sušení při 25°C, rozemletí)
Glykogen
– zásobní látka v játrech a svalech; podle potřeby se za přítomnosti H3PO4
štěpí na glukosu
Celulosa
– makromolekula obsahuje víc něž 1000 stavebních jednotek; základem přírodních
látek
Výskyt
– čistá – bavlna, konopí; nečistá – dřevo
potrava
býložravců, výroba papíru; s ní se vyskytuje lignin