Ženy v literatuře 19. a 20. století

 

Magdalena Dobromila Rettigová – kuchařky pro bohaté ženy, NO – Litomyšl, vlastenka.

 

I)                  3. fáze NO – venkovská próza

Božena Němcová 1820-1862 – podává realistický obraz venkovského života v pol. 19.stol.

*Vídeň, mládí v Ratibořicích (Náchodsko), otec panský kočí u Kateřiny Zaháňské, matka služebnou Þ většinu času s babičkou (Magdalena Novotná); velmi malé vzdělání, v rodině úředníka-hodně četla; v 17 provdána proti vůli za Josefa Němce – úředník finanční stráže, velký vlastenec Þ často překládán, Němcová ho následovala Þ poznala mnoho míst.

1842 – Praha – N. se začala stýkat s vlastenci, získala mnoho přátel – J. Čejka (lákař, překladatel), Borovský, Frič, Erben; celoživotní přítel V.B.Nebezký – dopisovala si s ním, nejbližší Antonie Raisová (manželka Fr.L.Čelakovského); ovlivněna George Sandovou (bouřila se proti konvencím).

Počátky tvorby – vlastenecké verše

1845 – Chodsko, nedaleko Domažlic; začíná se zajímat o ústní lidovou slovesnost Þ Národní báchorky a pověsti“ (Chytrá horákyně)

1848 – N. se hodně zajímá o zvyky i o sociální problematiku – článek-stať „Selská politika“- situace prostých lidí na venkově.

Obrazy z okolí domažlického- skutečná situace + úvahy Þ pohoršení Prahy;

povídka Karla- z Chodska; Pohorská vesnice- nejvyšší stupeň idealizace, shoda poddaných a vrchnosti.

1848 – Němec – účast v povstání Þ přeložen do Uher, N. zústává bez prostředků v Praze, pod dohledem tajné policie. Úmrtí syna Hynka Þ píše Babičku- vzpomínky na dětství, str. 29…

V zámku a podzámčí- Nymbursko, kontrast podzámčí ´ zámek, v závěru idealizace.

Očarovalo ji Slovensko – pobyt v B.Bystrici, dopisování se G. Zechenterem, zájem o ÚLS Þ Slovenské pohádky a pověsti“,  Kraje a lesy Slovenska“, povídka: „Chyše pod horami

1861 – Litomyšl, nakladatel Augusta, přijela dohlížet na vydávání děl, sklamává se, umírá vyčerpaná fyzicky i psychicky.

Povídky: Chyše pod horami, „Karla, „Pan učitel (Česká Skalice), „Divá Bára“- nový typ dívky, nepodléhá, nepodřizuje se mužům.

Pohádky: „Sůl nad zlato“, „Pyšná princezna“, „Princ Bajaja“, „Čert a Káča“, „Čertův švagr

o B.N. :            J.Seifert – „Vějíř Boženy Němcové“   ; Č.Jeřábek – „Odcházím – přijdu“

 

 

                        60.-70. Léta 19.století:

Májovci – venkovská próza: Karolína Světlá – (Johanka Rottová), pocházela z pražské měšťanské rodiny (germanizace), s vlastenci kontakt ve 14 letech-osobní učitel Petr Mužák, přiblížil ji českou literaturu; přátelství s B. Němcovou, ovlivněna G. Sandovou, blízký přítel J. Neruda, smrt dcery.

První povídka v almanachu Máj – „Dvojí probuzení

Povídky s motivy lásky – Láska k básníkovi- svou smrtí hrdinka umožňuje rozkvět básníkovi.

První Češka- vliv romantismu, hrdinka se vzbouří proti sňatku, poslána na venkov, zamiluje se do čeledína, seznámí ji s historií národa, vezmou se.

Román: „Zvonečková královna- z venkovského prostředí z období josefínských reforem.

1853 – navštívila Podještědí, okouzlilo jí (nezkaženost místních lidí, venkovské zvyky,…)

Setkala se také s myšlenkami utopického socialismu, své názory vkládá postavám románů, touží po harmonii ve společnosti; snaha o psychologické prokreslení postav:

Humorné povídky Kresby z Ještědí

Romány: Vesnický román- hl. postava Antonín Jírovec – čeledín, oženil se se statkářkou-sobecká, žárlivá; objeví se milá, hodná, obětavá Silva, nechává Antoše, obětuje se.

Kříž u potoka- hrdinka se zřekne lásky, oběti.

Kantůrčice“-

 Frantina“-

 Nemodlenec“-

povídka „Černý Petříček- z pražského prostředí, milostný motiv.

p. „Hubička“- v úpravě E. Krásnohorské libretem ke Smetanově opeře.

 

Ruchovci Eliška Krásnohorská – (Alžběta Pechová) – kritička kosmopolitismu Vrchlického a lumírovců, překladatelka, založila první dívčí gymnázium (Minerva).

Sb. „Z máje žití“, „Ze Šumavy“- intimní, přírodní lyrika, slovanství.

Libretistka – Smetana-„Hubička“, „Čertova stěna“,…

Naivní románky pro dívky Svéhlavička

 

80.létavenkovská próza Tereza Nováková – autorka mnoha národopisných studií;

monografické romány – děj se týká jedné postavy a jejího vývoje

 Jiří Šmatlán- příběh tkalce z Poličky, jeho duševní vývoj od víry až k sociálním myšlenkám spravedlnosti.

Děti čistého živého“- tragický konec sekty

Na Librově gruntě

Maloměstský román- životní osudy Zdeny Havlíčkové (dcera Havlíčka) , tragický konec.

Historické romány z venkovského prostředí: Jan Jílek- českobratrský kněz se vrací do Čech, vězněn, nepřistoupí na jinou víru.

Drašar- z období NO, tragický příběh kněze, skutečná postava.

 

Realistické dramaGabriela Preissová – tragédie ze slovácké vesnice:

„Gazdina roba“- venkovská švadlena odchází od manžela k milenci, končí sebevraždou, drama vyvolalo veliký rozruch; slovácký dialekt Þ neoblíbené v Praze.

Její pastorkyňa- stará mlynářka spáchá zločin, aby zachránila štěstí své dcery (zabijí nemanželské dítě), tragický konec ; psychologické prokreslení postav, zobrazeny lidské vztahy.

 

II)              Meziválečná próza

Společenská sociální próza:

Marie Majerová – socialistický realismus; nejprve povídky: „Panenství

Přechodně patřila k anarchismu – rozchod v románu „Náměstí republiky“- Anarchismus nemůže vést k lepšímu uspořádání společnosti.

Utopický román Přehrada- nenásilný revoluční převrat

Generační romány: Siréna“- o dělnické rodině Hudců; ucelený obraz sociálního a názorového vývoje proletářské rodiny od poloviny 19. století do 1918

Navazuje „Havířská balada“

Všechna díla spojuje motiv tíživého postavení žen a dívek Þ dílo se vředilo do linie emancipační literatury, další představitelky: Růžena Svobodová, Anna Marie Tilschová.

Po roce 1945 úpadek tvorby, dobový schematismus.

 

Marie Pujmanová – umělecky přesvědčivější než Majerová

Prvotina – román Pacientka dr. Hegela- hrdinka Eva se zamiluje v nemocnici do doktora, „zbouchne“ ji, její bývalý spáchá sebevraždu, ona se stane svobodnou matkou (proti společnosti). Kritika maloměšťáctví.

Románová trilogie Lidé na křižovatce“, „Hra s ohněm“, „Život proti smrti- sleduje vývoj dvou rodin – proletářské (Urbanovi) a intelektuální (Ganzovi) – od 20.tých let do konce 2.svět.války, úroveň románů má sestupnou tendenci, nejpropracovanější první díl - psychologické prokreslení postav, jejich vnitřní svět…

Novela „Předtucha- konfrontace citlivé dětské psychiky se světem rodičů.

Psychologická próza:

Jarmila Glazarová

Romány: Roky v kruhu – zaznamenán její šťastný manželský život

Vlčí jáma“- příběh soužití mladé dívky a staré despotické ženy, má ji za schovanku; stará Klára má mladého muže, vzal si ji pro peníze, zamiluje se do mladé Jany, vztah ale nenaplněn.

Advent- příběh dívky a nemanželského synka (Františka a Metud) z Beskyd, útočiště u tyranského sedláka, zapálí stodolu, unikají

Chudá přadlena“- o ženách z Beskyd, novinářské zpracování.

 

Starší autorky:

 

Božena Benešová – obrazy maloměsta, často o mladých dívkách bouřících se proti maloměšťáckému životu, nakonec se stejně přizpůsobí.

Novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová- mladá dívka se střetává s dospělými, je důvěřivá, dostává se do trapných situací.

Trilogie: Úder“, „Podzemní plameny“, „Tragická duha“- obraz maloměsta, do kterého vtrhne válka.

 

Anna Marie Tilschová – realistický proud, psychologické až naturalistické prvky; autorka rozsáhlých románů a cyklů, zobrazen rozpad hodnot a rodiny

r. Fany“, „Synové“, „Dědicové“…

r. Vykoupení- z prostředí umělců, věnován hlavně impresionistickému malíři Antonínu Slavíčkovi.

Z univerzitního prostředí Alma máter

O Mánesech Orlí hnízdo

historický román „Haldy“- z Ostravska, rysy naturalismu.

 

 

III)           Poválečná historická próza

Nina Bonhardová  -  oblíbená postava Petr VokHodina závrati

O Přemyslu Otakaru II  -  Královský úděl

Z období 16.století  -  Polyxena“, „Tanec Rabů“, „Selský mor

Milostný příběh  -  Román o Doubravce České a Mniškovi Polském“ – B. polského původu

 

Jarmila Loukotková  -  Navzdory básník zpívá- o Villonovi

Není římského lidu, Spartakus

 

 

IV)           Poezie – 70. – 80.léta

Lenka Chytilová – zachycení protikladů, hořkosti reality, sb. „Průsvitný Sisyfos

Jiřina Salaquardová – „Snídaně na Titaniku“ – relativnost hodnot, novotvary.

Jitka Stehlíková – dramatické básně („Adagio“)

Soňa Záchová – „střízlivější“

Markéta Procházková

Zdena Bratršovská