17.Venkovský kritický realismus; odraz venkova

 

Počátky u: Boženy Němcové, v programu Ruchovců (Svatopluk Čech)

Májovci:

Vítězslav Hálek Na statku a chaloupce“, „Pod dutým stromem“, „Pod pustým kopcem“, „Na vejminku

Adolf Heyduk – „Cimbál a húsle

 

Karolína Světlá  -  Johanka Rottová

-      pocházela z pražské měšťanské rodiny (germanizace), s vlastenci kontakt ve 14 letech-osobní učitel Petr Mužák, přiblížil ji českou literaturu; přátelství s B. Němcovou, ovlivněna G. Sandovou, blízký přítel J. Neruda, smrt dcery.

První povídka v almanachu Máj – „Dvojí probuzení

Povídky s motivy lásky – „Láska k básníkovi“- svou smrtí hrdinka umožňuje rozkvět básníkovi.

První Češka“- vliv romantismu, hrdinka se vzbouří proti sňatku, poslána na venkov, zamiluje se do čeledína, seznámí ji s historií národa, vezmou se.

Román: „Zvonečková královna“- z venkovského prostředí z období josefínských reforem.

1853 – navštívila Podještědí, okouzlilo jí (nezkaženost místních lidí, venkovské zvyky,…)

Setkala se také s myšlenkami utopického socialismu, své názory vkládá postavám románů, touží po harmonii ve společnosti; snaha o psychologické prokreslení postav:

Humorné povídky „Kresby z Ještědí

Romány: „Vesnický román“- hl. postava Antonín Jírovec – čeledín, oženil se se statkářkou - sobecká, žárlivá; objeví se milá, hodná, obětavá Silva, nechává Antoše, obětuje se.

Kříž u potoka“- hrdinka se zřekne lásky, oběti.

Kantůrčice, „Frantina,Nemodlenec 

povídka „Černý Petříček“- z pražského prostředí, milostný motiv.

p. „Hubička“- v úpravě E. Krásnohorské libretem ke Smetanově opeře.

 

Alois Jirásek (próza 60.-80.let - historická pr.)

-    narozen v Hronově, středoškolský profesor (Litomyšl), za 1. svět. války podepsal Manifest (1917), jíž čeští spisovatelé bojovali za samostatný stát - za nejdůležitější hybnou sílu v dějinách považuje lid - v jeho dílech vždy několik postav (kolektivní hrdina) - zachycuje nejdůležitější úseky českých dějin, s výjimkou 16. a 17. stol.:

Ø      doba husitská:

Mezi proudy“,Proti všem“,Bratrstvo“, Husitský král“, Z Čech až na konec světa

 dramatická trilogie: „Jan Hus, „Jan Žižka, „Jan Roháč

Ø      doba pobělohorská + selské rebélie:

Psohlavci - protifeudální odboj na Chodsku, vykreslení vůdce povstalců Jana Sladkého-Koziny

Temno - doba protireformace v 20. letech 18. stol., kdy je celá země násilně pokatoličtěna - jezuité, postava Jezuity Koniáše, osudy protestantské rodiny…

Skály - útlak ze strany feudálů a katolické církve vede k selským vzpourám.

Skaláci - poslední velká selská vzpoura Chodů 1775 na Náchodsku.

Ø      doba národního obrození:

F. L. Věk - pětidílný román o posledním období NO, podle skutečného F. L. Heka, zavádí nás do různých prostředí, pečlivé vykreslení dobových reálií.

U nás - čtyřdílný („Úhor“, „Osetek“, „Novina“, „Zeměžluč“) román o NO, navazuje na F. L. Věka, nár. obrození v Jiráskově rodném kraji, sociální problémy, páter havlovický (=kněz Regner)

Filosofská historie - román o roce 1848, studenti se svými láskami, radostmi i starostmi, v povstání roku 48 jeden umírá.

dramata:

 Lucerna - drama; pohádkový svět ´ svět pánů a poddaných; 

Vojnarka, Otec“- realistické hry

+ drama „Magdalena Dobromila Rettigová“- komedie…

Ø      pro mládež:

Staré pověsti české - mýtické počátky českých dějin, čerpal z kronik.

Přínos: Vytvořil rozsáhlé cykly, ve kterých podal rozsáhlý obraz historických událostí, přesné vylíčení dobových scén, množství postav, dobře prokresleny…

 

 

Venkovská próza – silný proud v 80.letech 19.století. (dříve u májovců: V.Hálek, A.Heyduk, K.Světlá) Propagátoři venkovského raelismu tvrdí, že venkovský život musí být pečlivě studován a zaznamenán, staré zvyky se strácí, pronikají sem městské návyky Þ snaha realistů o popsání venkova i příčin změn, do popředí se dostává otázka majetku, peněz (na venkově lidé bezohledně hromadící majetek); u některých autorů stále idealizace.

 

Karel Václav Rais 1859-1926; *Lázně Bělohrad

-          literární začátky - vlastenecké verše a satirická lyrika. Teprve začátkem 90. let se po několika knihách pro mládež přiklonil k próze s tématikou venkovského lidu (z rodného kraje a z Čm.vrchoviny). V povídkách zobrazoval vztahy lidí, jenž zasáhla touha po penězích, majetku; psychologické prokreslení postav

-          Povídkové soubory:

 Výminkáři –navazuje na Hálka, hlavní tématickou náplní povídek je rozklad rodinných svazků, smutné až tragické povídky.

Horské kořeny“, Potměchuť, Rodiče a děti - vesměs otřesné obrazy tvrdosti, lakoty, bezcitnosti mezi venkovskými lidmi.

Povídky: „Paničkou, „Na lepším“- lidé toužící po městském životě

románKalibův zločin - tragédie rozvráceného manželství. Chmurný příběh dobráka uštvaného dvěma ženami až ke zločinu, K. zločin je hodně psychologicky propracován

Ve všech Raisových dílech je přítomen kritický tón. Pozvolna však začal ustupovat před svým ostrým pohledem na realitu a začal ve svých dílech vytvářet příkladný typ nesobeckého člověka (= idealizace)

povídkaPantáta Bezoušek - o starosvětském sedlákovi, který za své návštěvy v Praze u syna advokáta získává všechny svou moudrostí a svou venkovskou přímostí překonává překážky, které se stavějí do cesty mladým lidem.
V 90. Letech rozsáhlé romány z prostředí vesnické inteligence:
Zapadlí vlastenci- ze sklonku národního obrození v podhorském kraji, měl být oslavou obětavých národních pracovníků, venkovských kněží a učitelů. Rais vytvořil postavy neskutečné svou dobrosrdečnou prostotou.
Západ - formou románové kroniky sledován závěr života venkovského faráře Kalouse a jeho ušlechtilé působení. O ztraceném ševci“ - líčí národnostní a sociální zápas v národnostně smíšeném městečku, Češi nakonec germanizaci podlehnou.

 

Antal Stašek (1843 -1931)
- vlastním jménem Antonín Zeman, syn spisovatele Ivana Olbrachta, advokát v Semilech
Dílo: začínal básněmi, přešel k próze:
Blouznivci našich hor“ - zde popisuje lid zasažený duchověrstvím (spiritismem)
O ševci Matoušovi a jeho přátelích“ - historický román patřící mezi jeho nejzdařilejší díla. Autor zde sleduje růst revolučnosti hlavní postavy Matouše Štěpánka od anarchismu až k socialistickým názorům.
V temných vírech“ - rozsáhlý román o sociálním a národním útlaku dělníků německými továrníky (je to obdoba Zolova Germinalu)

Stašek neidealizuje venkovský život, vidí v něm naopak napětí, konflikty. Stašek se ve svých dílech nezaměřuje pouze na popis a líčení sporů své doby, ale ukazuje i východisko. Tím se od ostatních spisovatelů liší. V jeho obraze venkova se mísí problematika sociální a národnostní.

 

Tereza Nováková – autorka mnoha národopisných studií;

monografické romány – děj se týká jedné postavy a jejího vývoje

 Jiří Šmatlán“- příběh tkalce z Poličky, jeho duševní vývoj od víry až k sociálním myšlenkám spravedlnosti.

Děti čistého živého“- tragický konec sekty

Na librově gruntě

Maloměstský román“- životní osudy Zdeny Havlíčkové (dcera Havlíčka; dcera národa) , tragický konec.

Historické romány z venkovského prostředí: „Jan Jílek“- českobratrský kněz se vrací do Čech, vězněn, nepřistoupí na jinou víru.

Drašar“- z období NO, tragický příběh kněze, skutečná postava.

 

Jan Herben – působil v časopise Čas, věnoval se Slovácku – románové kronika „Do třetího a čtvrtého pokolení“- tři generace rodiny Hrabcovy.

 

Josef Holeček – příběhy venkovanů z jižních Čech:

románová kronika „Naši“-hl.postava sedlák Kojan (inteligentní, úvahy o náboženství); + svérázné dobře prokreslené postavičky; dětské postavy, zobrazen vztah sedláků k církvi a šlechtě, pasáže líčící přírodu, dokumentární charakter díla, dílo vysoce hodnoceno.

 

Jindřich Šimon Baar – katolický kněz, pocházel ze starého chodského rodu

Románová trilogie: „Paní komisarka,“ Osmačtyřicátníci, „Lůzy“- z 19.st.z Chodska (zmínka o B.Němcové)

Biografický román „Jan Cimbura- idealizace jihočeského sedláka

Pro děti Hanýžka a Martínek

 

Karel Klosterman – začátky drobné povídky, poté romány zachycující netradiční lidská povolání (o sklářích,…) Ze světa lesních samot

Obrazy z J.Čech a Šumavy: „Mlhy na blatech“, „V ráji šumavském

Román Suplent- o začínajícím učiteli

 

 

Realistické drama:

František Adolf Šubert - hry „Jan Výrava“- výrazný typ sedláka bouřící se proti bezpráví

Drama čtyř chudých stěn“- příběh horníka bojujícího s něm.továrníkem


Ladislav Stroupežnický – dramaturg ND

veselohry „Zvíkovský rarášek“, „Paní mincmistrová

poté realistické drama „Naši furianti“- z jihočeské vesnice, prokreslení českého člověka, kritika maloměšťáctví.

tragédie „Na valdštejnské šachtě


Gabriela Preissová – tragédie ze slovácké vesnice:

Gazdina roba“- venkovská švadlena odchází od manžela k milenci, končí sebevraždou, drama vyvolalo veliký rozruch; slovácký dialekt ( neoblíbené v Praze.

Její pastorkyňa“- stará mlynářka spáchá zločin, aby zachránila štěstí své dcery (zabijí nemanželské dítě), tragický konec ; psychologické prokreslení postav, zobrazeny lidské vztahy, Leoš Janáček – opera

 

Alois a Vilém Mrštíkové – vrchol českého realismu „Maryša“- tragický příběh ze slovácké vesnice; Maryša zabije muže, za kterého je donucena se provdat, chce mladého Francka; stavba jako antická tragédie  (5 jednání):

1.       část – expozice: otec Maryši se hádá s ženichem o věno

2.       kolize: odpor Maryši k sňatku

3.       krize: Francek se vrací z vojny, potyčka

4.       peripetie: Maryšiny úvahy a rozhodnutí

5.       katastrofa: vražda Vávry

Při uvedení hra velmi úspěšná; má rychlý spád, postavy silně vyhraněné, hovoří nářečím.