16. Ruchovci a lumírovci

Ruchovci

= tzv. „škola národní

1868 – almanach Ruch – k výročí položení základního kamene ND

Ø      v popředí ideje národního obrození – vlastenectví, důraz na domácí tradice, myšlenka slovanství

Ø      lyrika – úvahová, vlastenecká, národní + historická epika

 

Svatopluk Čech

* vesnice Ostředek u Benešova, gymnásium + práva v Praze, redaktor Květů, cestoval, vlastenectví

epika: 1.b. Husita na Baltu – Ruch 68

Adamité, Žižka“,

verš. drama Roháč na Sioně, alegorie: Evropa“, „Slavie – reakce na události doby,  Dagmar“,

Václav z Michalovic, Lešetínský kovář- příbě kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu

Ve stínu lípy- oslava rodného kraje i české země, 7 příběhů

Satira:             Hanuman“- veršovaný zvířecí epos – obraz opičího města

            Šotek

Lyrika: Jitřní písně“, „Nové písně“, „Písně otroka“- rétorický, patetický verš, hojné využití básnických prostředků;  národní až politická lyrika

Próza – satiryBroučkiády:  Pravý výlet pana Broučka do Měsíce“, „Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století“- ostrá kritika českého maloměšťáctví

povídka Jestřáb kontra hrdlička

 

Eliška Krásnohorská             Alžběta Pechová

-    kritička kosmopolitismu Vrchlického a lumírovců, překladatelka, založila první dívčí gymnázium (Minerva).

Sb. „Z máje žití“, „Ze Šumavy“- intimní, přírodní lyrika, slovanství.

Libretistka – Smetana - Hubička“, “Čertova stěna“,…

Naivní románky pro dívky Svéhlavička

 

Lumírovci

=  tzv. „škola kosmopolitní

1877 - časopis Lumír, vydáván J. V. Sládkem.

Ø      Chtějí pozvednout českou literaturu na světovou úroveň a proto se hodně obracejí ke světové literatuře – vytýkáno E.Krásnohorskou (ruchovci), útoky hlavně na J.Vrchlického (90.léta), který formuloval zásady lumírovců. Vyslovili požadavek umělecké svobody a čistého umění. Přináší do české literatury silnou smyslovost, bohatou obraznost a mnoho nových literárních forem.

Ø      Tvorba: hl. lyrika, překlady.

 

Josef Václav Sládek

-          hodně se zajímal o přírodu, lákala ho Amerika Þ odjel tam na 2 roky, posílal články do Národních novin, působil jako učitel a vychovatel, viděl tam svobodu ´ útisk Indiánů; po návratu v Národních listech, později profesorem angličtiny, hlavním redaktorem časopisu Lumír, obhájce J.Vrchlického v 90.letech.

-          1.manželka zemřela po svatbě, on trpěl nervovou chorobou Þ žil v ústraní, podruhé se oženil.

1.sbírka veršů Básně- intimní lyrika, motivy z pobytu v Americe, b. „Na hrobech indiánských“.

Jiskry na moři“- mnoho básní věnovaných zemřelé manželce + vlastenecké básně („Je proti nám,kdo není s námi“)

sb. Světlou stopou“,  Na prahu ráje

Sluncem a stínem“- intimní + vlastenecké básně, motivy smrti (slunce = život, stín = smrt)

Vlastenecká a sociální lyrika: Selské písně a české znělky- symboly národní hrdosti a nezlomnosti, obrazy vesnic a přírody, snaží se zapůsobit na všechny smysly.

Dobové verše: České písně- reakce na aktuální politické události

Závěr tvorby – smutné, teskné básně – reflexivní (úvahová) lyrika: V zimním slunci“, „Za soumraku“, „Léthé a jiné básně – zamyšlení nad smyslem básní.

Tvorba pro děti – zakladatel moderní poezie pro děti: Zvony a zvonky“, „Skřivánčí písně“, „Zlatý máj

Překladatelská činnost: zvláště z angličtiny

·         Byron (Hebrejské melodie), Longfelow (Píseň o Hiawatě), Shakespeare - (přeložil 33 Shakespearových dramat), E. A. Poe

Shrnutí: jeho verše nejsou patetické, rétorické, jsou procítěná, prosté, melodičnost verše. Nejoblíbenějším tématem venkov = základ národa.

 

Jaroslav Vrchlický      Emil Frýda

-      Většinu mládí strávil u strýce na malé vesničce, po gymnáziu na bohoslovecké fakultě, později filozofická, vychovatel v Itálii, po návratu na technice, později univerzitní profesor, učil dějiny literatury. Přátelství se Sofií Podlipskou, vzal si její dceru Ludmilu – šťasté manželství, oklamávaný. V 90.letech silně kritizován, stáhl se do ústraní a pomalu přestal tvořit.

Počátky – intimní lyrika – láska k rodině, pocit štěstí: sb.„Dojmy a rozmary“, „Eklogy a písně

Později zvrat, dospívá k rezignaci, smutku: Okna v bouři- („Za trochu lásky šel bych světa kraj“)

Přírodní lyrika „Strom života“- obrazy přírody splývají se skutečnými zážitky.

Má vlast“, „Písně poutníka- vlastenecká lyrika, hl. tématem budoucnost národa.

Formalistní lyrika – soustřeďuje se hlavně na formu básně: Hudba v duši“, „Moje sonáta“, „Sonety samotáře- snaží se tvořit složité skladby (gazel,…)

Epika – ovlivněn částečně V.Hugem („Legenda věků“) Þ cyklus z dějin lidstva (pouze části)

Zlomky epopeje- zamyšlení nad etikou lidstva, sbírky psány mnoho let, odrážejí názorové proměny.

1.sb. Duch a svět- optimismus, všímá si hlavně antického řecka (psány v podobném duchu jako písně kosmické – rozevlátější, jasnější)

2.sb. Mýty- reakce na výtku, že se nevěnuje české historii (b. „Šárka“, „Legenda o sv.Prokopu“)

Selské balady“- vlastenecké básně, příběhy z historických bouří (Lomikar, selské bouře…)

Sfings“, „Zlomky epopeje“, „Nové zlomky epopeje“- vyjádření optimismu ve vývoji lidstva.

Rozsáhlé b.:      Hilerion“- příběh poustevníka

                        Tvardovskij“- faustovský příběh

                        „Bar Kochba- příběh Žida bojujícího proti křesťanům

Drama :

Veselohra Noc na Karlštejně

Trilogie s antickou tematikou Hippodamie (= „Námluvy Pelopovy“, „Smír Tamtalův“, „Smrt Hippodamie“)

Drama Drahomíra- hráno v ND, jinak nepříliš úspěšné hry.

Překlady:

světové poezie i dramatu (z 18 světových literatur) - Hugo, Baudelaire, Dante, Petrarca, Byron, Poe, Ibsen, Goethe, Schiller, Mickiewicz

Přínos Vrchlického:

·         dovršil úsilí o světovou úroveň čes.literatury, připravil „půdu“ pro nástup impresionismu a symbolismu

·         v překladech uvedl ve známost řadu světových autorů

·         láska k lidem a přírodě, upřímnost, otevřenost

·         obrazové bohatství (metafory, přirovnání, nadsázka)

 

Julius Zeyer         

-      Narozen v pražské měšťanské rodině, 6 sourozenců, někteří německy orientovaní, zajímal se o jazyky a literaturu, vystudoval gympl, odmítl převzít rodinný podnik, chtěl se naplno věnovat literatuře, hodně četl – romantická díla; rád cestoval – vychovatel v Rusku, miloval Itálii, procestoval Řecko, Francii, Turecko, Španělsko a Švédsko, záliba v cizích literaturách. Žil spíše v ústraní, psal fantastické novely, povídky a romány s cizí tematikou:

r. Ondřej Černyšev- z Ruska za vlády Kateřiny I, intriky,…

romány – „obnovené obrazy“- osobitá zpracování cizích námětů, děj není tak podstatný, spíše popisné a poučné pasáže Þ ubírá to čtivost.

Román o věrném přátelství Amise a Amila“, středověká legenda Sestra Paskalína“, zpracování severské ságy V soumraku bohů“, japonský příběh Gompači a Kamurasaki“, soubor 5 výpravných epických básní: Vyšehrad“, s. Karolínská epopej- z francouzské historie – Karel V, r. Jan Maria Plojhar- autobiografické prvky, rozsáhlá povídka „Dům U tonoucí hvězdy“- z Paříže

Dramata: romantická pohádka „Radůz a Mahulena“, „Neklan“, „Libušin hněv“, „Sulamit“

román Tři legendy o krucifixu