Literatura 15. – 16. století

 

 

Husovi předchůdci  (konec 14. A poč. 15 stol.)

- většinou kazatelé, kteří se snažili o nápravu společnosti, kritika církve, usilovali o její reformu (kat. církev se zpronevěřila původní funkci, usiluje jen o větší majetek a moc)

- hlavní autoritou Bible, dokončeno překládání do češtiny, má se stát vzorem pro jednání lidí.

-          Matěj z Janova

-          Konrád Waldhauser – Němec, přišel na pozvání Karla IV, aby kázal proti nepravostem (v Týnském chrámu, latinsky, německy),byl úspěšný, odsouzen za kacířství.

-          Jan Milíč z Kroměříže = „kazatel ohňových slov“- nejostřejší kritik, kázal latinsky, německy, česky; založil útulek pro chudé – Jeruzalém

 

-          Tomáš Štitný ze Štitného – málo zpráv o životě, zchudlý zeman, nedosáhl vyššího vzdělání, navštěvoval kázání v Praze (Milíč, Waldhauser); po smrti ženy a dětí se věnoval psaní pro zbylé dvě děti, později píše i pro další, knihy výchovné a vzdělávací, dvojí tvorba:

a)      vlastní česká tvorba – „Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“- sborník traktátů (=odborné pojednání o náboženských otázkách), které ukazují, jak by se měl člověk chovat.

-„Řeči besední“- výklad základních biblických otázek

-„Řeči nedělní a sváteční“- výklad evangelií

b)      překlady – „O bojovanie hříchou s šlechetnostmi, Kak šaši radia“- na šachách se snaží vysvětlit vztahy ve společnosti a náboženské otázky.

Význam: 1.klasik české naučné prózy; zpřístupnil lidu současnou nejvyšší vzdělanost; dokonalý jazyk i srozumitelné vyjadřování; feudální řád považoval za správný.

 

 Husitská literatura (- 15.stol.)

-          dělí se do dvou vývojových fází – přelom 1434

-          psána česky, demokratizace silně pokročila – do literatury vstupují i chudší lidé, čeština v náboženství, ve státní správě

-          vymizely některé žánry – rytířské eposy, legendy, exklusivní literatura, drama; nepíše se latinsky

-          vymizeli spisovatelé z povolání, psali duchovní

-          zabývá se hlavně náboženskými otázkami, oblíbené traktáty, kroniky, kázání (agitační účel), duchovní písně (-upevňují víru); nově se objevují dopisy-listy + manifest – náboženské dílo, husité v něm obhajovali své myšlenky.

Mistr Jan Hus (asi 1370 – 1415)

Narodil se v Husinci v chudé rodině, studoval na pražské univerzitě, na artistické fakultě (filozofie), stal se bakalářem svobodných umění, poté získal titul mistr a stal se rektorem Karlovy univerzity, v roce 1400 vysvědcen na kněze. Zasloužil se o změnu postavení Čechů na UK – Kutnohorský dekret (1409). V Betlémské kapli působil od roku 1402, kázal pouze česky, napadal církevní hodnostáře – kněží nežijí v souladu s božím zákonem; oblíbili si ho někteří vysoce postavení lidé, později byla kázání velmi útočná, což se nelíbilo vysokým církevním hodnostářům Þ J.H.obviněn z kacířství, dán do klatby Þ musel odejít z Prahy, nad Prahou vyhlášen interdikt – nesměli se provádět žádné církevní obřady. J.H.odchází kázat na venkov – Kozí Hrádek, hrad Krakovec – kázání velmi populární, přicházelo mnoho lidí. Jeho myšlenky se donesli k papeži Þ pozvání na kostnický koncil (= kenference vysokých církevních hodnostářů), císař Zikmund mu zaručil bezpečnost, ale J.H. brzy uvězněn, nedostal mnoho prostoru se hájit, své učení neodvolal Þ 6.7.1415 upálen. TVORBA:

 

1)      latinsky psaná: – pro učence a duchovní

spis „De eclessia (O církvi)“- vysvětluje zde své základní myšlenky – nejvyšší autoritou není papež, ale Bůh (Bible) Þ prostý člověk nemusí poslouchat papeže, pokud jsou jeho myšlenky v rozporu s Biblí; myšlenky – všechna pravda je v Bibli, každý člověk má právo na její samostatný výklad a má právo nesouhlasit s knězem, když bude kázat to, co není v Bibli.

traktát „Gesta Christi“- o životě  Krista

spis „O pravopise českém“- zjednodušení pravopisu, místo spřežkového navrhuje dikritický (nabodeníčko krátké _____, nabodeníčko dlouhé - á), nahrazoval německá slova.

Ve svém učení se Jan Hus opíral o myšlenky anglického reformátora Johna Wicliffa.

 

2)      česky psaná:

-„Výklad Viery, Desatera a Páteře“- výklad základních křesťanských modliteb, kritika společnosti.

-„Kniha úvah o společnosti

spis „Knížky o svatokupectví“- ostrá kritika církve (prodej odpustků, placení za náboženské obřady), odsuzuje touhu knězů po majetku, jejich přepych.

-„Postila“- velmi oblíbená ve své době, výklad evangelií psaný formou kázání.

spis „Dcerka“- výcovný spis o správném životě žen a dívek; (J.H. se věnoval výchově žen).

Dopisy – listy z Kostnice psal je svým přátelům, ti je četli na shromážděních lidu, obdoby kázání.

 

Husovi stoupenci:

 

Jeroným Pražský – vydal se do Kostnice obhajovat Mistra Jana Husa, byl také upálen (1416).

Jakoubek ze Stříbra – univerzitní mistr, kázal po Husovi v Betlémské kapli.

Písně: - pro husictví důležité bojové písně (chorály): „Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň,povstaň valiké město pražské, Svatý Václave

Anonymní památky:     první sborník písní „Jistebnický kancionál“- proti odpustkům,…

Budyšínský rukopis“- veršovaný, 3části:         -    Žaloba koruny české

-    Porok (=výtka) koruny české

-          Hádání Prahy s Kutnou Horou - alegorický smysl (Praha-husité, KH-katolíci)

(Je zde také dán) program husitů – čtyři pražské artikuly:      

1)      zrušení majetku církve

2)      svobodné přijímání podobojí

3)      svoboda kázání slova božího

4)      rovnost

 

Jan Žižka z Trocnova – „Žižkův vojenský řád

Vavřinec z Březové – latinsky vysvětluje husitské působení okolním zemím („Husitská kronika“)

Píseň o vítězství u Domažlic“- psaná latinsky, oslavuje vítězství

Z této doby známe také mnoho protihusitských památek: Eneas Silvius Puccolonini – „Kronika česká

 

1434 – bitva u Lipan – husité poraženi Þ literatura má jiný charakter, začíná být psána i humoristická lit.

Nejdůležitější polemické spisy – obhajují různé názory (polemiky proti katolíkům, proti táboritům, obhajoba Jednoty bratrské):

 

Petr Chelčický – zchudlý zeman, samouk – vzdělání získal z kázání

-„O boji duchovním“- odsuzuje husitské války, křesťan nemá zabít křesťana, může pouze bojovat proti zlu, které má v sobě, člověk nemá usilovat o lepší postavení ani vzdělání.

-„Postila“-

-„Sieť viery pravé“- alegorie – do sítě se chytí dvě velryby = papež a král, trhají síť = ničí společnost

Myšlenky P.Ch.: zlu se nemá odporovat násilím, obhajoval pasivitu, byl proti válkám, vzpourám, vyššímu vzdělání i instituci státu.

 

Na základě jeho myšlenek vznikla roku 1457 v Kunvaldu  jednota bratrská, roku 1467 byla uznána jako samostatná církev. Zakladatelem Řehoř Krajčík. Zpočátku proti vyššímu vzdělání, později nositelkou nejvyšší vzdělanosti.

1458 nastoupil na trůn Jiří z Poděbrad, na jeho podporu vzniká mnoho polemických spisů:

-Ctibor TovačovskýCimburka, Jan Rokycana (kazatel v Týnském chrámu)

 

Zábavná literatura: - vzniká zvláště za Jiřího z Poděbrad.

Václav Šašek z Bířkova – autor cestopisu, líčí cestu svého pána Lva z Rožmitálu po cizích zemích (západních a jižních)