Humor a satira v české literatuře

 

- od 14. stol. dodnes
- základní
Žánry:

satira - umělecké dílo odsuzující výsměchem, sarkasmem, ironií, vtipem a nadsázkou záporné společenské jevy, lidské vlastnosti, vztahy apod.

píseň; aforismus– stručná, vtipná průpověď,epigram – krátká útočná báseň s pointou, alegorický epos, humoristická povídka a humoristický román,
parodie– zesměšňuje literární osoby, styly nebo díla,

apokryf, pamflet satiristický článek nebo leták většinou aktuálního obsahu, zaměření proti určitému jevu nebo osobě,veselohra, fraška, satirická komedie, groteska aj.

 

Prostředky:
Ironie– způsob vyjádření, kdy zcitových důvodů užijeme pro hodnocení některého jevu slov která mají právě opačný smysl, než máme na mysli. Patřičné hlasové zabarvení.
Sarkasmus – kousavý nebo jízlivý výraz – výsměšek
Karikatura – literární zobrazení osobnosti, které zesměšňuje přehnáním nápadných záporných znaků.
Satira se rozvíjí zvláště v obdobích prudkých sociálních nesrovnalostí.


Mastičkář (ze 40. let 14. stol.) - zlomek velikonoční hry, zesměšňuje prodavače mastí

Hradecký rukopis (1340) – humor

Sedm Satir o řemeslnících a konšelích – střídají se útoky proti nedostatkům v morálce náboženského světského života

Desatero kazánie božie – ke každému křesťanskému přikázání jsou přiřazeny tři příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují – ze života měšťanů, především majetkové vztahy, a vztahy mezi mužem a ženou

Bajka o lišce a džbánu

Podkoní a žák - z konce 14. stol., poukázání na sociální bídu – končí rvačkou, protože obě postavení přinášejí jen nouzi

Píseň veselé chudiny – žákovská poezie – o trpké nouzi studentů, kteří si živobití musí opatřovat žebrotou

Nová rada - autor Smil Flaška z Pardubic; zvířecí alegorie, sněm zvířat se radí, jak vládnout, sbor zvířat dává rady panovníkovi – lvu,
střídají se rady vážné a ironické, alegorické zobrazení snahy šlechty o udržení svých pozic, které se král Václav IV snaží oslabit

 

husitství: katolíci útočí svými parodiemi na husity. Husité uživají satiru ve svých písních a pamfletech, pouliční popěvky br Vavřinec z Březové – „Báseň vznešené koruny české“ – latinská báseň, jednak oslava vítězství husitů u Domažlic, jednak satirické zobrazení zděšeného útěku křižáků

 

renesance a humanismus:spory politické (nástup Habsburků) sociální a náboženské (katolicí versus protestanti) – vliv na satirickou tvorbu

satira se objevuje jen výjimečně:
Satira k sv. Václavu – autor
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, kritika současníků
Mikuláš Dačický z Heslova – „Prostopravda“ – jako komentář k jeho Pamětem – glosuje politické a náboženské otázky i celkový morální úpadek předbělohorské společnosti

 

Karel Havlíček Borovský

(1821 - 1859); z kupecké rodiny z Borové u Německého (Havlíčkova) Brodu; studoval filozofii i teologii v Praze (chtěl promlouvat k národu), za přestupky vyloučen; na doporučení P.J.Šafaříka získal místo vychovatele v Moskvě, sklamal se ve svých ideálech, viděl tam stejný útisk prostého lidu jako u nás ÞObrazy z Rus“; ovlivněn Gogolem a jeho satirou („Mrtvé duše“). Po návratu se živý jako novinář – v epigramech útočí na vládu, stát, panovníka, policii, církev, úředníky,…; působil v Pražských novinách – příloha Česká včela; později vlastní listy Národní noviny – příloha Šotek (liberální strana); 1850 vydávání novin zastaveno Þ odchod do Kutné Hory – týdeník Slovan , za články před soudem, kde se vždy sám úspěšně hájil, odchod do Něm. Brodu, zatčen (1851), odvezen do Brixenu, po návratu umírá, pohřeb národní manifestací, dcera = „sirotek národa“ (Tereza Nováková – „Maloměstský román“).

Epigramy

(1845); napsány v Moskvě, knižně nevyšly; adresovány církvi, králi, vlasti, múzám, světu

životním odkazem Havlíčka - básníka jsou tři samostatné satirické básně, které napsal v Brixenu (ve vyhnanství), zesměšňuje v nich absolutistický stát a feudální církev:

Křest svatého Vladimíra

inspirován Nestorovým letopisem ruským; parafráze,  torzo - chybí závěr

pokřesťanštění Ruska - socha Peruna do Dněpru; ironické odsouzení absolutismu, bůh jako sluha absolutisty, odhaluje vztahy mezi církví a státem.

Tyrolské elegie

zatčení a cesta do Brixenu; ironické zobrazení své cesty - mocenská zvůle policejního režimu

Král Lávra

třetí satirická báseň, ze staré Irské pověsti; myšlenka, že sebelepší snahy absolutistického vládce vedou k hrůznému násilí

 

Období 2. poloviny 19. století

Jan Neruda

Májovci; ironie, ale satira není

Epigramy

stojí na okraji Nerudova básnického díla, dodnes celkem neznámé, ale úderné; kritizuje vady národní společnosti

- prolínání ironie a satiry celým dílem - bás. sbírky: „Hřbitovní kvítí“, „Balady a romance“;
fejetony: „Žerty hravé i dravé
próza: Povídky Malostranské - povídkový cyklus o životě lidí na Malé Straně v době Nerudova mládí, vrchol Nerudovy prozaické tvorby (13 próz)

·         střídání tónu humorného, satirického a vážného

·         převaha vyprávění v ich-formě, autor vypravěč nebo se ztotožňuje s některou postavou

·         p. Týden v tichém domě, Doktor Kazisvět, Hastrman ...


epigramy: nejsou příliš známé

 

Svatopluk Čech

(1846 - 1935)

 Pravý výlet paně Broučka do Měsíce“ - první satirická próza s postavou pana Broučka - pražský měšťák;

 Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století“ - měšťák (19.st.) X nadšení a nasazení husitské doby (15.st.); útočná kritika na společnost snobských maloměšťáků

 Hanuman“ - komický zvířecí epos (veršovaný); v obrazech z opičího světa vystihuje chyby současné české společnosti

 

 

lumírovci:

Jaroslav Vrchlický - veselohra „Noc na Karlštejně

 

kritický realismus:

K. V. Rais - populární humorný román „Pantáta Bezoušek - o venkovanovi z Podkrkonoší poznávajícím Prahu

L. Stroupežnický - komedie z jihočeské vesnice „Naši furianti

 

generace buřičů přelom 19 a 20 stol.

F. Gellner - ve sbírkách „Po nás ať přijde potopa!
Radosti života“ - snaha šokovat soudobé měšťáky, ironií zakrývá zklamání

Viktor Dyk – „Satiry a sarkasmy“ - politická satira

Fráňa  Šrámek – „Modrý a rudý“ – s ironií a humorem vyslovuje jednoznačně antimilitaristický postoj

 

Meziválečná

Karel Čapek - lehký humor v „Povídkách z jedné a druhé kapsy
Apokryfy“ - humor a parodie

Loupežník“, „Ze života hmyzu“ - satira na lidské slabosti

Jaroslav Hašek

Osudy dobrého vojáka Švejka

Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona

Vladisla Vančura – „Rozmarné léto

Karel Poláček – „Bylo nás 5“, „Dům na předměstí“, „Hlavní přelíčení“ ‑ sarkasmus, honba za bohatstvím

 

Osvobozené divadlo

Voskovec + Werich

nadsázka, parodie, intelektuální humorná hra se slovy, situační komika...

jejich autorské divadlo - herci, autoři her, režiséři

hry satirického, komediálního ladění; výsměch lidské hlouposti, pokrytectví

Osel a stín“ , “Balada z hadrů“ , „Rub a líc“ , „Těžká Barbora“ , „Sever proti Jihu

Golem“ , „Caesar“ , „Kat a blázen“ , „Pěst na oko“ , „West Pocket revue

Svět za mřížemi“ , „Slaměný klobouk“ , „Nebe na zemi

Hudba: Jaroslav Ježek

režie: Jindřich Honzl

Filmy: Hej rup, Pudr a benzín

své hry doplňují předscénami - forbíny - dialogy na dané aktuální téma