Historická próza

 

V nejstarším období

 

Za Velké Moravy vyšly v jazyce staroslověnském: Život Konstantinův a Život Metodějův (885 - původně nazývané Moravskopanonské legendy) - nejsou to legendy, ale ani historická beletrie. Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily - legendy z konce 10 stol.

Kosmova kronika (Chronica Boemorum) - psané v latině, téma: české dějiny od nejstarších dob do roku 1125 - hodnota nejen historická, ale i umělecká - vlastenecká - česká slova v latinském textu

Alexandreis“ - veršovaný epos o Alexandru Velikém (Alexandr = Přemysl Otakar II.), psaný česky, autor neznámý, zřejmě příslušník vysoké šlechty - přelom 13. a 14. stol.

Dalimilova kronika“ - nejstarší česky psaná veršovaná kronika z poč. 14. stol., vlastenecky zaměřená, autor neznámý, zřejmě příslušník nižší šlechty - téma: zachycuje české dějiny od příchodu praotce Čecha do roku 1314

Zbraslavská kronika“ - původně klášterní kronika v době Václava II., později Petrem Žitavským rozšířena na kroniku celé země (1338)

"Vita Caroli" (Život Karlův) - vlastní autobiografické dílo Karla IV.

Trojanská kronika“ (1470) - 1. česká tištěná kniha (1468); vypráví o trojské válce

Kronika husitská“ - autor Vavřinec z Březové, nedokončená, psaná latinsky; vyprávění o letech 1414 - 1422, do češtiny přeložena kolem roku 1500

 

 

Historické téma do období národního obrození

 

V období renesance a humanismu, kdy se objevují zapomenuté památky a kdy se autoři snaží je aktualizovat, se historické tématice daří. Česká tvorba je psána jazykem pozoruhodné umělecké úrovně.

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká“ - velmi populární, výborná čeština, ale nepřesná historicky; dokončena 1539; příliš slavná minulost českého národa, katolické hledisko, dedikace Ferdinandu I

Martin Kutlen: člen j.b.; „Kronika o založení země české

MelantrichAventina – „Historický kalendář

Jan Blahoslav – „Akta jednoty bratrské

 

Literatura barokní, ovlivněná jezuity (Bohuslav Balbín – „Učené Čechy“- dějiny vědy, kultury), je omezena. Pěstuje se lidová pověst, obměňující s tvůrčí fantazií historický fakt. Kromě látek z daleké minulosti (o praotci Čechovi), či ze středověku (Bruncvík), z husitství (o Žižkovi) a renesance (Dalibor), najdeme i pověsti o událostech nedávných

Pobělohorské období - historická beletrie se objevuje hlavně v lidové slovesnosti - národní pověsti, pověsti hrdinské, místní

 

+ období NO

Alois Jirásek  (próza 60.-80.let-historická pr.)

-      narozen v Hronově, středoškolský profesor (Litomyšl), za 1. svět. války podepsal Manifest (1917), jíž čeští spisovatelé bojovali za samostatný stát - za nejdůležitější hybnou sílu v dějinách považuje lid - v jeho dílech vždy několik postav (kolektivní hrdina) - zachycuje nejdůležitější úseky českých dějin, s výjimkou 16. a 17. stol.:

Ø      doba husitská:

Mezi proudy“ - 3 dílný román, doba vlády Václava IV, osudy Jana Žižky.

Proti všem“ - trilogie, rozmach a vrchol husictví, končí bitvou na Vítkově, láska zemanské dcery Zdeny ke katolickému knězi-Bidlinsky = spojovací linie.

Bratrstvo“ - trilogie, dohasínání husitství, motiv lásky (Slovenka Mária+hejtman Talafůs)

Husitský král“ - o králi Jiřím z Poděbrad

Z Čech až na konec světa“ - převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova, poselstvo krále Jiřího z Poděbrad prochází Evropou

dramatická trilogie: „Jan Hus“, „Jan Žižka“, „Jan Roháč

Ø      doba pobělohorská + selské rebélie:

Psohlavci“ - protifeudální odboj na Chodsku, vykreslení vůdce povstalců Jana Sladkého-Koziny, „Temno“ - doba protireformace v 20. letech 18. stol., kdy je celá země násilně pokatoličtěna - jezuité, postava Jezuity Koniáše, osudy protestantské rodiny…

Skály“ - útlak ze strany feudálů a katolické církve vede k selským vzpourám.

Skaláci“ - poslední velká selská vzpoura Chodů 1775 na Náchodsku.

Ø      doba národního obrození:

F. L. Věk“ - pětidílný román o posledním období NO, podle skutečného F. L. Heka, zavádí nás do různých prostředí, pečlivé vykreslení dobových reálií.

U nás“ - čtyřdílný („Úhor“, „Osetek“, „Novina“, „Zeměžluč“) román o NO, navazuje na F. L. Věka, nár. obrození v Jiráskově rodném kraji, sociální problémy, páter havlovický (= kněz Regner)

Filosofská historie“ - román o roce 1848, studenti se svými láskami, radostmi i starostmi, v povstání roku 48 jeden umírá.

Ø      dramata:

 Lucerna“ - drama; pohádkový svět ´ svět pánů a poddaných; 

Vojnarka“, „Otec“- realistické hry

+ drama „Magdalena Dobromila Rettigová“- komedie…

Ø      pro mládež:

Staré pověsti české“ - mýtické počátky českých dějin, čerpal z kronik.

 

Přínos: Vytvořil rozsáhlé cykly, ve kterých podal rozsáhlý obraz historických událostí, přesné vylíčení dobových scén, množství postav, dobře prokresleny…

 

Zikmund Winter

-      přítel Jiráska (jeho protiklad), profesor dějepisu v Rakovníku a v Praze,

-      soustřeďuje se na 16. a 17. stol.;

Ø      odborné práce:

Kulturní obraz z českých měst“, „Dějiny obchodu a řemesel

Ø      sobory povídek, povídky:

Rakovnické obrázky“ - živý děj s živými postavami, např. povídka „Nezbedný bakalář“ - příběh pražského bakaláře, který se stal správcem rakovnické školy, byl dobrým učitelem, ale občas trestal žáky, kteří neuměli a někdy se rád napil - záminka pro konšely, kteří začli potají hledat nového bakaláře, učitel se o jejich akci dozvěděl a odešel sám se všemi studenty, které si do školy přivedl. Před odchodem uspořádal noční pochod městem a dovolil svým žákům dělat nejrůznější výtržnosti. Po návratu do Prahy opustil své zaměstnání a stal se advokátem.

Pražské obrázky“ - lepší propracování psychologie postav, hrdinové z měšťnského prostředí

Rozina sebranec

Mistr Kampanus“ - jediný román; zachycuje život českého vědce a básníka, svědka stavovského povstání Mistra Kampanuse, rektora univerzity - po smrti své ženy se věnuje záchraně univerzity před jezuity, přestupuje i na katolictví, nakonec je dohnán k sebevraždě

 

Josef  Svátek – román „Sedláci u Chlumce

Václav Vlček

Bohumil Havlasa

Sofie Podlipská

 

Václav Beneš Třebízský

-      sympatie k husictví, selským vzpourám a roku 1848; hlavně povídky a črty, romány vyjímečně:

V záři kalicha“, „Pobělohorské elegie“, „Pod doškovými střechami

román „Bludné duše“- z období josefínského, …, citově vypjaté scény, čtivost.