<> ČESKÁ STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

Česká středověká literatura

 

476 n.l. (rozpad Západořímské říše) - 1492 n.l.(konec středověku)

 

Staroslověnské písemnictví

·         pol. 9. stol.

·         Velká Morava

·         příchod věrozvěstů (Cyril, Metoděj) - 863 n.l.

·         zbavení závislosti na Východofrantské říši (náboženské i politické)

·         tvorba církevní správy

·         christianizace ve srozumitelném jazyce

·         tvorba písma

·         písmo:

·         hlaholice

·         cyrilice - zjednodušená

·         vznikají překlady i původní díla

·         vznikají především - liturgické texty - autoři: církevní příslušníci

překlady

·         díla s právnickým charakterem (Nomokánon - církevní právní předpisy; Zákon sudnyj ljudem - zákoník pro laiky)

·         soubor vyprávění o mniších a poustevnících - Paterik ("knihy otců")

původní díla

·         Proglas

·         pravděpodobně od Konstantina

·         báseň

·         předmluva k překladu evangelia

·         obhajova působení věrozvěstů

·         obhajoba práva národů na výklad víry a překlad bible ve srozumitelném jazyce

·         Moravsko - panonské legendy:

·         o životě a činnosti obou věrozvěstů - obhajoba & smysl jejich činnosti

·         pomezí legend a historických děl; neobsahují fantastické prvky

·         Život Konstantinův - obsáhlejší, umělecky hodnotnější (metafory, citáty, přirovnání, verše,...)

·         Život Metodějův - navazuje na Život Konstantinův

·         Kyjevské listy

·         jediný rukopis

·         náboženský charakter (zachycení mísení západního a východního vlivu)

·         po rozpadu Velké Moravy - přenos slovanské kultury do Českého státu, uplatnění u jižních Slovanů

 

 

Staroslověnská a latinská kultura

·         10.-11. stol.

·         Český stát

·         rod Přemyslovců - snaha samostatnosti církevní správy- tvorba biskupství - 973 n.l.

·         existence dvojí kultury: staroslověnské (upadá), latinské (nabývá na významu)

·         nositelé vzdělanosti: duchovenstvo & kláštery:

·         převážně latinské

·         Sázavský klášter (1032 - 1097) - centrum staroslověnské kultury

·         skriptoria - dílny, kde byla opisována literární díla

·         literární památky - náboženský i politický charakter

·         literatura o svatých: legendy (vyprávění o svatých; zázraky; Přemyslovci: Václav, Ludmila), písně

staroslověnština:

legendy:

Svatováclavské legendy:

·         První staroslověnská legenda o sv. Václavu =Život sv. Václava (10. stol.; původní; i politický charakter)

·         Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu = Kniha o rodu a utrpení sv. Václava (11. stol.; podle Gumpoldovy legendy - latinská; méně historické podstaty, více znaků legendy)

·         i legendy o sv. Ludmile; sv. Benediktovy, sv. Vítovi; neexistuje o sv. Prokopovi (opat Sázavského kláštera)

·         písně:

Hospodine pomiluj ny

·         nejstarší česká dochovaná píseň (10. stol.); plnila úlohu hymny, užívána Husity

·         obsah: prosba bohu o zachování míru a úrody na celém světě; nenáročné - pouze zachování základních lidských potřeb

·         jednoduchá forma: osmiveršová nerýmovaná báseň

latina:

·         legendy o Václavovi (Když se šířila křesťanská víra), o Ludmile (Byl v zemi české) vycházejí ze staroslověnského základu

·         Kristianova legenda - Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky

·         zachycení počátků šíření křesťansví v Čechách; obhajoba staroslověnské kultury

·         dokonalý styl

 

 

Vítězství latiny a pronikání češtiny

·         11.-13. stol.

·         Zlatá bula sicilská - zajišťuje dědičnost královského titulu

·         vláda posledních Přemyslovců

·         latinská literatura s prvky češtiny

·         centra: kláštery

·         žánry: legendy, písně, počátky dramatu, vznik historických děl

Kosmas

·         církevní hodnostář, vzdělanec (Praha, Belgie), rádce, diplomatický průvodce pražských biskupů;, náročný v literatuře; nebyl vyznavačem staroslověnské kultury

Kosmova kronika

·         vzniká na sklonku autorova života

·         zpracovává celé české dějiny do r. 1125 (smrt autora)

·         čerpá z různých pramenů (vlastní zkušenosti, hodnověrná svědectví, pověsti)

·         3 části

·         latinský jazyk, ale myšlení a názory směřovaly k rozkvětu českého státu

·         umělecká hodnota - napodobování antiky - citáty, dialogy, verše, humor

Dodatek ke Kosmově kronice - pokračovatelé (duchovní) se pokoušeli o doplnění dobových událostí (různá úrověň - historicky, faktograficky i umělecky); u mnohých - protiněmecké názory; nejcennější: Mnich Sázavský (doplnění staroslověnské kultury), další: Kanovník vyšehradský, Vincentius, Jarloch

 

legendy:

·         jsou pokračováním václavských legend (Když slunce spravedlnosti šířilo paprsky, Když již vycházelo slunce); Verše o utrpení sv. Vojtěcha

·         Vita minor - věnována sv. Prokopovi (opatovi Sázavského kláštera)

počátky dramatu - duchovní námět, charakter; vychází z bible, Kristova života (Vánoce, Velikonoce); předváděno v klášterech, kostelech; účinkující: jeptišky, mniši; zpěvy, mimika

·         Svatojiřské oficium - podle kláštera sv. Jiří; z mrtvých vstání Krista

pronikání češtiny do písemnictví :

·         počátky: bohemika (česká slova v latinských textech - zeměpisné názvy,....), glosy (překlady do češtiny - české vpisky v cizojazyčných textech)

·         celé české překlady duchovního charakteru

píseň Svatý Václave - význam srovnáván s Hospodine pomiluj ny; prosba k bohu (prostřednictvcím sv. Václava) o zachování blaha, dobra; píseň byla postupně rozšiřována; rýmovaná, složitější větná stavba; symbol odporu proti útisku;

 

 

Rozvoj česky psané literatury

·         závěr 13. stol. - 14. stol.

·         konec vlády Přemyslovců, nástup Lucemburků

·         politický vrchol českých zemí: vláda Karla IV.; Praha - kulturní, vzdělávací a politické centrum

·         zvyšování vzdělanosti: založení K.U. (1348)

·         vrchol českého středověku - předzvěst krize (husitství)

·         jazyky: čeština - nejpoužívanější; latina - "učený jazyk"

·         rozšiřování autorské základny o šlechtu; později i měšťanstvo a příslušníky univerzit

·         rozkvět žánrů a lit. forem: duchovní i světská; epika, lyrika; próza, verš, drama

·         píseň, legendy, eposy, satiry, cestopisy, naučná lit.

·         díla: o společenských problémech, z exotického prostředí

1. pol. 14. stol.

latina

Zbraslavská kronika - 2 autoři (Ota, Petr Žitavský - kvalitnější zpracování); historie celého čs. království; umělecky podobná Kosmově kronice

legendy jsou o větším počtu svatých

čeština

·         Alexandreida - rozsáhlý veršovaný epos, podle francouzské Alesxandreidy; působení Alexandra; přizpůsobení čs. prostředí; autor neznámý s protiněmeckými názory; Alexandrův průvodce - Aristoteles; gnómy = mravní naučení; vytříbený jazyk, autor vstupuje do děje

·         Dalimilova kronika - autor neznámý; začíná potopou končí r.1314; psaní populární formou - na úkor faktografické správnosti; veršovaná (bezrozměrný verš); důvodem sepsání - aby jsme měli čs. kroniku

duchovní lyrika - Ostravská píseň, Kunhutina modlitba, Buoh všemohúcí; Spor duše s tělem (duše uznána za životní hříchy)

vznikají i legendy mající vzor v cizích legendách, ale jsou přiblíženy čs. prostředí; (Apokryf o Jidášovi, Legenda o sv. Jiřím)

obliba německé kultury u vysoké šlechty a dvora stojí za německou literaturou; zvlášť oblíben byl i Václav II., který sám též i literárně tvořil