Protispolečenští
buřiči
V 90.letech ve společnosti revoluční atmosféra, i
umělci vystupují proti všemu.
Buřiči jsou zklamaní
společností, někteří ji pohrdají, jiní chtějí šokovat, staví se na okraj
společnosti – individualisté (Ü filozofie Fridricha Nietzcheho)
Jsou nejistí – nemají pevné názory ani existenci; zpočátku vše popírali (negovali), později
hledají jistoty;
U nás populární ruská literatura – Gorkého povídky – vystupují v nich
tuláci – vzorem pro naše autory.
představitelé:
Stanislav
Kostka Neumann – zpočátku anarchista, dospěl ke komunismu
Karel
Toman –
od individualismu se přiklonil k lásce k rodné vlasti
Fráňa
Šrámek
- anarchismus ® oslava lásky a mládí
Jaroslav
Hašek - od
anarchismu k protiválečné postoji
Petr Bezruč – rezignoval
Buřiči se sdružili do hnutí „Omladina“- vystupovala protispolečensky, proti státu i režimu, pořádali
demonstrace
1893 – hnutí potlačeno policií, někteří odsouzeni
do vězení (S.K.Neumann)
Během 1.svět.války velice aktivní proti válce i
režimu (Machar, Dyk, Bezruč)
Viktor Dyk
- „mluvčí
generace“; pocházel z Mělnicka, účastnil se
hodně politického života, pracoval jako novinář; za 1.republiky poslancem a
poté senátorem za Národně demokratickou stranu
Do literatury vstupuje v 90.letech, nejvíce
z B.pociťoval smutek a touhu ho překonat:
1.sb. „A porta inferi“- (=Od bran pekelných)
„Síla života, Marnosti“ – skepse, romantický; ve
sbírkách zvláštní humor - sebeironický, sarkastický.
„Buřiči“- hl.postavy 3 zločinci
„Milá sedmi loupežníků“- balada o dívce, která
miluje a zrazuje loupežníky, přivádí je na šibenici mstou za smrt svého
přítele; aslava síly a vášně dívky, prožívá radost ze
zla.
„Satiry a sarkasmy“- kritika společnosti
Soubor satir „Pohádky z naší vesnice“- satira na politiku, kulturu,…
Ø
období vystřízlivění a usmíření:
„Giuseppe Moro“- oslava objevitelského
ducha
Ø
období 1.w.w. Þ sb. „Lehké a těžké hroby“, „Anebo“, „Okno“- jedny z nejlepších
veršů, obavy o osud národa.
Poslední sb. „Devátá vlna“- intimní lyrika, předtucha
smrti
Próza - : psychologické povídky – témata – tragické příběhy o lásce, o slabé
vůli; velké množství.
Novela „Krysař“- zpracovává německou
pověst; zdramatizováno v divadle Déčko
Romány – chtěl zpodobnit události v 90.letech v Praze – pouze 2 „Konec Hackenschmidův“, „Prosinec“- dokumentární charakter,
obraz mladé generace – skutečné postavy, spolek mladých Čertovo kopito, romány nemají stěžejní děj.
Drama – trilogie z období fr.revoluce „Revoluční trilogie“
„Posel“- z pobělohorské doby
„Zmoudření dona Quijota“- nejlepší jeho drama, část ze života dona Q., lékárník a kněz se
snaží, aby zmoudřel - spálí mu knihy, porazí ho v boji, přivedou mu
Dulcineu, d.Q. zmoudří, ale neunese to a umírá Û jediné, co ho drželo při
životě, byly jeho ideály.
Ne všechna dramata úspěšná Û příliš zhustěný styl.
Karel
Toman =
Antonín Bernášek
- v mládí bohémský život, po gymnáziu se
toulal po Evropě (itálie, Francie, Německo), zajímal
se o anarchistická hnutí – měl styky; až před 1.sv.v. se usadil v Praze.
Prví básně pod vlivem symbolismu:
„Pohádky krve“- intimní lyrika, nešťastné
lásky
„Torzo života“- tragické verše, umělecky
hodnotné, objevuje se radost ze života i milostné básně.
„Melancholická pouť“- teskné motivy, postava
revoltujícího člověka, motiv sepjetí s vlastí.
„Sluneční hodiny“- touha po harmonii; básně
– jednotlivé příběhy, často podoba lidové písni, b. „Tuláci“- o tulácích, oslava chudých –
solidarita s nimi.
„Verše rodinné a jiné“- láska k vlasti
„Měsíce“- uvědomění hodnot – domov,
rodná zem (názvy básní podle měsíců)
„Hlas ticha“- témata války, sociální
problematika
„Stoletý kalendář“- vrací se do mládí,
vzpomínky
Shrnutí: časté přerušování Þ rozvláčnost děje na
rozdíl od Dyka…
Fráňa Šrámek
-
silně impresionistický básník
-
pocházel ze Sobotky; otec berní úředník Þ často se stěhovali,
studoval v Písku, maturoval v Roudnici, chtěl studovat práva, na
vojně změnil názor a poté se stal novinářem; silně spolupracoval
s anarchisty – dvakrát vězněn; za 1.w.w. v armádě, poté skončil s politikou, což mu bylo
vytýkáno mladou generací; sblížil se se skupinou
okolo K.Čapka.
Začínal básněmi – psány lehce, občas mají písňovou
formu:
Sb. „Splav“- milostné básně
s přírodní tématikou
„Básně“- věnováno rodnému kraji
– okolí Sobotky
Próza: - velice bohatá, nesena v duchu protestu proti všemu, co
svazuje člověka, hl.postavami studenti:
„Stříbrný vítr“- Jan Ratkin – student, kterému vadí
maloměstský život, dospívá, osobité představy – hl.milostné; prožívá 1.lásku (k
Aničce); střet ideálů a reality; impresionistický román.
„Křižovatky“- skeptický román, láska
zdrojem utrpení, tragický závěr.
„Tělo“- hl.postava žena, které
se ve válce zhroutí celý život.
Drama:
„Léto“- mladík bouřící se proti
konvencím
„Měsíc nad řekou“- vyzývá k zamyšlení
nad našimi iluzemi; pocit rezignace a stasku staré
generace ´ svět jejich dcer a synů –
okouzlení a nadšení.
„Plačící satir“
„Hagenbek“- historický námět
„Soud“- válečná tématika
„Ostrov velké lásky“- z prostředí
Azorských ostrovů
Shrnutí: velice populární i po válce – J.Wolker si ho bral jako vzor
ve vztahu k lásce, životu a mládí.
Petr
Bezruč = Vladimír Vašek
- pocházel z Opavy; otec známý národní
buditel – kritizoval pravost Rukopisů Þ kritizován, uštván k smrti; studoval gympl v Brně, poté
práva – nedokončil, pracoval jako poštovní úředník; hodně se angažoval
v sociálních poměrech, novinář, za 1.w.w.podezírán z velezrady.
Básně v časopise Čas Þ sb.„Slezské číslo“, „Slezské písně“- podnětem k napsání
životní sklamání a zdravotní stav; hodně sociálních
motivů.
Bezruč velice zvláštní básník –
jako životní povolání chápe upozotňovat na to,
s čím je nespokojen; básně posílal anonymně do časopisu Čas; objevil ho
Jan Herben, ale jeho tajemství uchoval, později ho
odhalil A.Mrštík Þ poté už nepsal, chtěl být v anonymitě.
„Slezské písně“- 3 tematické okruhy:
1.
milostná, intimní tematika – není otevřený, spíše náznaky – b. „Jen jedenkrát, Červený květ“
2.
sociální lyrika – často spojena s národnostní – 3. – hodně
básní zasazeno do prstředí Slezska
b. „Maryčka Magdónova, Kantor Halfar“- tragické sociální balady
V básních žádné složité obrazy Þ srozumitelnost, kontrasty,
dialekt, slang (hornický)…
Sb. „Stužkonoska modrá“= vzácná můra = symbol
osobního štěstí; kritika poměrů v 1.republice, vzpomínky na mládí.
František Gellner
- neztotožňuje se s žádným um. proudem,
silně ironický, sarkastický, provokativní.
Sb. „Po nás ať přijde potopa!“- zklamání společností
„Radosti života“- ironie; citové zklamání
posmrtně vyšla sb. „Nové verše“- zklidnění, mizí
provokace
Měl rád publicistické útvary (chansony,…);
psal povídky z uměleckého a studentského prostředí, po jeho smrti sebrány
z časopisů pod názvem „Spisy“
Stanislav Kostka Neumann
- dekadence – anarchismus – symbolismus –
vitalismus – civilismus - naturalismus až proletářská poezie = složitý vývoj,
výrazně levicový, stýkal se s „levičáky“ – Gellner,
Šrámek, Majerová…; jako člen Omladiny
vězněn 14 měsíců.
-
na život vliv jeho otec – šlechtického původu (právník, poslanec),
vychováván prostou matkou
1.sb. „Nemesis, bonurun custos“ =Spravedlnost,
ochránkyně dobrých; milostné básně věnované 1.manželce + vězeňská lyrika.
Sblížil se s dekadenty Þ vliv na tvorbu – sb. „Jsem apoštol nového žití“, „Satanova sláva mezi námi“, „Apostrofy tvrdé a vášnivé“- silný vliv filosofie
Fridricha Nietzcheho; oproti klasickým dekadentům
více revoltující.
1897 – založil časopis „Nový kult“ – pojat jako umělecký a literární časopis, chtěl uvádět novinky
z literatury, často se však objevují myšlenky anarchismu, (populární na
S.Moravě)
„Sen o zástupu zoufajících“- sociální motivy, vliv
civilismu (Whitmanova)
„Kniha mládí a vzdorů“- průřez jeho tvorbou v 1.období,
anarchismus.
Odchod na Moravu se svou 2.ženou (milovice…)- vliv
přírody Þ změna tvorby – milostná a
přírodní lyrika:
„Kniha lesů, vod a strání“- sb.prostoupena
erotickými motivy, plná emocí, napětí; sonety, hymny.
„Almanach na rok 1914“- okolo se zformovala
skupina nových autorů – Čapkové, O.Fišer
Publicistika – fejetony – „S městem za zády“.
Jaroslav Hašek
- gymnázium, vyučil se drogistou, dokončil
obchodní akademii, úředník – nudilo ho to Þ toulal se (až na Balkáně), bohémský život; předválečný anarchista
– rozšiřoval letáky v S.Čechách.
- Za války zběhl, v Rudé armádě
agitačním pracovníkem; 1920 – návrat, nadšen novou republikou, nebyl však
přijat nadšeně, opět sklouzl k bohémskému životu, vystupuje
v kabaretu, pracuje v novinách, redaktor časopisu „Svět
zvířat“
Založil pol.stranu – „Strana
mírného pokroku v mezích zákona“-
scházeli se v hospodě Kravín, parodovali politické dění Þ „Dějiny strany mírného…“
Satirické povídky „Trampoty
pana Tenkráta“, „Můj
obchod se psy“
Satirický román „Osudy dobrého
vojáka Švejka za světové války“ – 4-dílný, nedokončený…