Protispolečenští buřiči

 

 

V 90.letech ve společnosti revoluční atmosféra, i umělci vystupují proti všemu.

Buřiči jsou zklamaní společností, někteří ji pohrdají, jiní chtějí šokovat, staví se na okraj společnosti – individualisté (Ü filozofie Fridricha Nietzcheho)

Jsou nejistí – nemají pevné názory ani existenci;  zpočátku vše popírali (negovali), později hledají jistoty;

U nás populární ruská literatura – Gorkého povídky – vystupují v nich tuláci – vzorem pro naše autory.

představitelé:

Stanislav Kostka Neumann – zpočátku anarchista, dospěl ke komunismu

Karel Toman – od individualismu se přiklonil k lásce k rodné vlasti

Fráňa Šrámek -  anarchismus ® oslava lásky a mládí

Jaroslav Hašek  -  od anarchismu k protiválečné postoji

František Gellner

Petr Bezruč – rezignoval

 

Buřiči se sdružili do hnutí Omladina“- vystupovala protispolečensky, proti státu i režimu, pořádali demonstrace

1893 – hnutí potlačeno policií, někteří odsouzeni do vězení (S.K.Neumann)

Během 1.svět.války velice aktivní proti válce i režimu (Machar, Dyk, Bezruč)

 

Viktor Dyk

-      mluvčí generace“; pocházel z Mělnicka, účastnil se hodně politického života, pracoval jako novinář; za 1.republiky poslancem a poté senátorem za Národně demokratickou stranu

Do literatury vstupuje v 90.letech, nejvíce z B.pociťoval smutek a touhu ho překonat:

1.sb. A porta inferi- (=Od bran pekelných)

Síla života, Marnosti – skepse, romantický; ve sbírkách zvláštní humor - sebeironický, sarkastický.

Buřiči“- hl.postavy 3 zločinci

Milá sedmi loupežníků“- balada o dívce, která miluje a zrazuje loupežníky, přivádí je na šibenici mstou za smrt svého přítele; aslava síly a vášně dívky, prožívá radost ze zla.

Satiry a sarkasmy“- kritika společnosti

Soubor satir Pohádky z naší vesnice“- satira na politiku, kulturu,…

 

Ø      období vystřízlivění a usmíření:

Giuseppe Moro“- oslava objevitelského ducha

 

Ø      období 1.w.w. Þ sb. „Lehké a těžké hroby“, „Anebo“, „Okno“- jedny z nejlepších veršů, obavy o osud národa.

Poslední sb. Devátá vlna“- intimní lyrika, předtucha smrti

Próza - : psychologické povídky – témata – tragické příběhy o lásce, o slabé vůli; velké množství.

Novela Krysař“- zpracovává německou pověst; zdramatizováno v divadle Déčko

Romány – chtěl zpodobnit události v 90.letech v Praze – pouze 2 Konec Hackenschmidův“, „Prosinec“- dokumentární charakter, obraz mladé generace – skutečné postavy, spolek mladých Čertovo kopito, romány nemají stěžejní děj.

Drama – trilogie z období fr.revoluce „Revoluční trilogie

Posel“- z pobělohorské doby

Zmoudření dona Quijota“- nejlepší jeho drama, část ze života dona Q., lékárník a kněz se snaží, aby zmoudřel - spálí mu knihy, porazí ho v boji, přivedou mu Dulcineu, d.Q. zmoudří, ale neunese to a umírá Û jediné, co ho drželo při životě, byly jeho ideály.

Ne všechna dramata úspěšná Û příliš zhustěný styl.

 

 

Karel Toman = Antonín Bernášek

-      v mládí bohémský život, po gymnáziu se toulal po Evropě (itálie, Francie, Německo), zajímal se o anarchistická hnutí – měl styky; až před 1.sv.v. se usadil v Praze.

Prví básně pod vlivem symbolismu:

Pohádky krve“- intimní lyrika, nešťastné lásky

Torzo života“- tragické verše, umělecky hodnotné, objevuje se radost ze života i milostné básně.

Melancholická pouť“- teskné motivy, postava revoltujícího člověka, motiv sepjetí s vlastí.

Sluneční hodiny“- touha po harmonii; básně – jednotlivé příběhy, často podoba lidové písni, b. „Tuláci“- o tulácích, oslava chudých – solidarita s nimi.

Verše rodinné a jiné“- láska k vlasti

Měsíce“- uvědomění hodnot – domov, rodná zem (názvy básní podle měsíců)

Hlas ticha“- témata války, sociální problematika

Stoletý kalendář“- vrací se do mládí, vzpomínky

Shrnutí: časté přerušování Þ rozvláčnost děje na rozdíl od Dyka

 

 

Fráňa Šrámek

-          silně impresionistický básník

-          pocházel ze Sobotky; otec berní úředník Þ často se stěhovali, studoval v Písku, maturoval v Roudnici, chtěl studovat práva, na vojně změnil názor a poté se stal novinářem; silně spolupracoval s anarchisty – dvakrát vězněn; za 1.w.w. v armádě, poté skončil s politikou, což mu bylo vytýkáno mladou generací; sblížil se se skupinou okolo K.Čapka.

Začínal básněmi – psány lehce, občas mají písňovou formu:

Sb. „Splav“- milostné básně s přírodní tématikou

Básně“- věnováno rodnému kraji – okolí Sobotky

Próza: - velice bohatá, nesena v duchu protestu proti všemu, co svazuje člověka, hl.postavami studenti:

Stříbrný vítr“- Jan Ratkin – student, kterému vadí maloměstský život, dospívá, osobité představy – hl.milostné; prožívá 1.lásku (k Aničce); střet ideálů a reality; impresionistický román.

Křižovatky“- skeptický román, láska zdrojem utrpení, tragický závěr.

Tělo“- hl.postava žena, které se ve válce zhroutí celý život.

Drama:

Léto“- mladík bouřící se proti konvencím

Měsíc nad řekou“- vyzývá k zamyšlení nad našimi iluzemi; pocit rezignace a stasku staré generace ´ svět jejich dcer a synů – okouzlení a nadšení.

Plačící satir

 Hagenbek“- historický námět

 Soud“- válečná tématika

Ostrov velké lásky“- z prostředí Azorských ostrovů

Shrnutí: velice populární i po válce – J.Wolker si ho bral jako vzor ve vztahu k lásce, životu a mládí.

 

 

Petr Bezruč = Vladimír Vašek

-      pocházel z Opavy; otec známý národní buditel – kritizoval pravost Rukopisů Þ kritizován, uštván k smrti; studoval gympl v Brně, poté práva – nedokončil, pracoval jako poštovní úředník; hodně se angažoval v sociálních poměrech, novinář, za 1.w.w.podezírán z velezrady.

Básně v časopise Čas Þ sb.„Slezské číslo“, „Slezské písně“- podnětem k napsání životní sklamání a zdravotní stav; hodně sociálních motivů.

Bezruč velice zvláštní básník – jako životní povolání chápe upozotňovat na to, s čím je nespokojen; básně posílal anonymně do časopisu Čas; objevil ho Jan Herben, ale jeho tajemství uchoval, později ho odhalil A.Mrštík Þ poté už nepsal, chtěl být v anonymitě.

Slezské  písně“- 3 tematické okruhy:

1.       milostná, intimní tematika – není otevřený, spíše náznaky – b. „Jen jedenkrát, Červený květ“

2.       sociální lyrika – často spojena s národnostní – 3. – hodně básní zasazeno do prstředí Slezska

b. „Maryčka Magdónova, Kantor Halfar“- tragické sociální balady

V básních žádné složité obrazy Þ srozumitelnost, kontrasty, dialekt, slang (hornický)…

Sb. „Stužkonoska modrá“= vzácná můra = symbol osobního štěstí; kritika poměrů v 1.republice, vzpomínky na mládí.

 

 

František Gellner

-      neztotožňuje se s žádným um. proudem, silně ironický, sarkastický, provokativní.

Sb. „Po nás ať přijde potopa!“- zklamání společností

Radosti života“- ironie; citové zklamání

posmrtně vyšla sb. „Nové verše“- zklidnění, mizí provokace

Měl rád publicistické útvary (chansony,…); psal povídky z uměleckého a studentského prostředí, po jeho smrti sebrány z časopisů pod názvem „Spisy

 

 

Stanislav Kostka Neumann

-      dekadence – anarchismus – symbolismus – vitalismus – civilismus - naturalismus až proletářská poezie = složitý vývoj, výrazně levicový, stýkal se s „levičáky“ – Gellner, Šrámek, Majerová…; jako člen Omladiny vězněn 14 měsíců.

-          na život vliv jeho otec – šlechtického původu (právník, poslanec), vychováván prostou matkou

 

1.sb. „Nemesis, bonurun custos“ =Spravedlnost, ochránkyně dobrých; milostné básně věnované 1.manželce + vězeňská lyrika.

Sblížil se s dekadenty Þ vliv na tvorbu – sb. „Jsem apoštol nového žití“, „Satanova sláva mezi námi“, „Apostrofy tvrdé a vášnivé“- silný vliv filosofie Fridricha Nietzcheho; oproti klasickým dekadentům více revoltující.

1897 – založil časopis Nový kult – pojat jako umělecký a literární časopis, chtěl uvádět novinky z literatury, často se však objevují myšlenky anarchismu, (populární na S.Moravě)

Sen o zástupu zoufajících“- sociální motivy, vliv civilismu (Whitmanova)

Kniha mládí a vzdorů“- průřez jeho tvorbou v 1.období, anarchismus.

 

Odchod na Moravu se svou 2.ženou (milovice…)- vliv přírody Þ změna tvorby – milostná a přírodní lyrika:

Kniha lesů, vod a strání“- sb.prostoupena erotickými motivy, plná emocí, napětí; sonety, hymny.

Almanach na rok 1914“- okolo se zformovala skupina nových autorů – Čapkové, O.Fišer

Publicistika – fejetony – „S městem za zády“.

 

 

Jaroslav Hašek

-      gymnázium, vyučil se drogistou, dokončil obchodní akademii, úředník – nudilo ho to Þ toulal se (až na Balkáně), bohémský život; předválečný anarchista – rozšiřoval letáky v S.Čechách.

-      Za války zběhl, v Rudé armádě agitačním pracovníkem; 1920 – návrat, nadšen novou republikou, nebyl však přijat nadšeně, opět sklouzl k bohémskému životu, vystupuje v kabaretu, pracuje v novinách, redaktor časopisu Svět zvířat

Založil pol.stranu – Strana mírného pokroku v mezích zákona“- scházeli se v hospodě Kravín, parodovali politické dění Þ „Dějiny strany mírného…“

Satirické povídky „Trampoty pana Tenkráta“, „Můj obchod se psy

Satirický román „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ – 4-dílný, nedokončený…