Poezie 20.let 20.století

 

Moderní umělecké směry počátku 20.století:

 

VITALISMUS   (vital = život)

- směr, který se hodně objevuje v české literatuře – radost ze života, reakce na válku; radost z nejobyčejnějších věcí – života, slunce Þ prostý jednoduchý jazyk (žádné symboly)

Představitelé: Fráňa Šrámek, Jiří Wolker, Karel Čapek.

 

 

Civilismus

- snaha zobrazit technické vynálezy, moderní civilizaci, někdy až oslava práce.

Představitelé: Wault Whitman, Emil Verhaaren, S.K.Neumann

 

 

Futurismus   (futurum = budoucnost)

- zaměřuje se na moderní způsob života, prvky civilismu.

- v mnoho oblastech – malířství, architektura, literatura,…

1908 – vydán manifest futuristů – hl.mluvčí Filipo Thomaso Marinetti – krásu vidí v pohybu, neklidu, rychlosti, odvaze a vzpouře. Futuristé opovrhují všemi dosavadními konvencemi, strnulými myšlenkami Þ snaha přinést něco nového do poezie. Aby zachytili rychlost, oslabili větnou stavbu – rychlejší řazení slov (vynechávání Þ představa rychlosti, slova staví samostatně vedle sebe – „sekání“) Aby zobrazili budoucí stavby, verše upravovali graficky (schůdky…); úplně ruší interpunkci (pomlky, noty)

Marinetti – politická angažovanost – podpora fašismu, jeho směr se silně prosadil

V Rusku:   Vladimir Majakovsky – také angažovanost, výzvy k povstání V.I.Lenin“, „150 miliónů“, „Správná věc“, největší futuristické drama Mystéria – buffa- představy revoluce až fanatismu, zaslepenost ideologií; ve 30.letech vystřízlivění Þ sebevražda.

Velemir Chlebnikov – soustředil se hlavně na ruský jazyk – jeho zvučnost i grafickou stránku

 

 

Kubismus (kubus = lat.krychle)

- navázal na futurismus, vzniká v malířství – malíři rozkládají každý obraz na malé části a zjednodušují ho na geometrický útvar (krychle, kvádr, koule), poté ho skládají (Picasso).

Básníci – obdoba – rozloží a jinak složí; kubisté mají představu 4.rozměru, představují si předměty z různých perspektiv, často obrácená perspektiva.

Představitelé: Pablo Picasso, Bernard Leger [léžr], George Braque, Bohumil Kubišta, Emil Filla, Vincent Kramář, Otto Guttfreund

Skupina Tvrdošíjní – malíři Josef Čapek, Václav Špála, Kremlička…; Gočár

 

 

Kubofuturismus

- Guilaume Appollinaire [Gióm Apolinér] – velký obdivovatel a vykladač Picassova díla, vůdčí typ nových směrů, sb. „Kaligramy“- „obrazové“ básně (název básně stvárněn graficky).

Kubofuturisté chtějí ukázat moderní dobu z mnoha pohledů Þ polytématičnost básní – volné řazení představ za sebou.

 

 

Dadaismus   (dada = hračka)

- jsou proti společnosti, vznik ve Švýcarsku, rozšířen ve Francii.

- rumunský básník Tristram Tsara – několik dadaistických manifestů – chtějí šokovat, hecovat, hrají si se slovy, náhodně je umísťují vedle sebe – nehledají žádný smysl, každá báseň je originál.

 

 

Surrealismus  (fr. surreal = nadrealita)

- zakladatel André Breton – ovlivněn dadaismem, surrealismus má na rozdíl od dadaismu pevný systém; autor almanachů:

- podstatou je uvolněná fantazie ® obrazotvornost; surr. ovlivněni Sigmundem Freudem – sen = volný tok obrazů ® zaznamenávali volný tok představ, proud fantazie = psychická automatizace; surrealistické básně hodně subjektivní, hodně pracují se snem, hodně se projevuje citová stránka. (občas si navozovali různé stavy – alkohol)

Po 1 .w.w. čistě umění, na konci 20.let se surrealismus sbližuje s levicí, chtějí říci svůj názor na svět (protest proti kolonialismu) ® heslo „Revoluce především a vždycky“

1930 – manifest Surrealismus ve službách revoluce

Surrealisté nejednotní, tímto směrem prošlo mnoho autorů: Picasso, T. Tsara, V. Nezval

Pojmu surrealismus poprvé užil G. Appollinaire – použil výraz surrealistické drama pro dílo Prsy Tiréziovy- vzorová hra pro autory…

Appollinaire – neznáme přesně jeho původ (asi polsko-italský), žil v Paříži – čelní představitel umělecké avantgardy.

Sb. Alkoholy“- motiv žízně a ohně, cesty a času

b. „Pásmo“- snaží se v ní složit obraz svého nitra, rozsáhlá skladba, přeložil Čapek; nový pojem „pásmo“- volný proud představ a fantazie, asociace

 

 

Expresionismus

- klade důraz na výraz, na silné city, otevřené vyjádření odporu a hnusu Þ vybírají si katastrofické události (vražda, smrt,…); reakce na válku – sirové zobrazení smrti; mnoho metafor.

- velké uplatnění v divadle – vášnivé scény, hádky, vypjatá řeč, vina a trest, zločiny, lidé často úplně odcizení světu.

 

 

Proletářská poezie

1920 - spolek mladých autorů Devětsil: Jiří Wolker, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebel, Josef Hora, Jindřich Hořejší, volně S.K.Neumann – komunistické přesvědčení – touha po sociálně spravedlivé společnosti…

- vrchol 1920 – 24, poté utichá

 

Jiří Wolker

- narodil se a vyrůstal v Prostějově v dobře situované rodině; hl. vliv jeho matky – silné umělecky založená osobnost

- od mládí si psal deník, studoval práva, chtěl i filozofii, během studií se projevoval jako nadaný básník, stal se členem devětsilu.

- člen skautu – Táborový deník J.W.

Zemřel na tuberkulózu; uznávaným básníkem již během života

Sb. Host do domu –láska ke všem věcem kolem nás,… b. „Poštovní schránka na rohu ulice“

Charakter jeho básní se časem mění z okouzleného, naivního pohledu na svět v pohled realističtější i kritičtější.

b. „Svatý kopeček“- poslední báseň sbírky, pásmo…

Těžká hodina- umřelo mu dětské srdce a mužské se mu ještě nenarodilo; sociální balady: „O nenarozeném dítěti“, „O snu“, „O očích topičových- obviuje obecně společnost.

Pokus o drama: tři hry Nemocnice“, „Hrob“, „Nejvyšší oběť“ – morbidní

Pohádky: O kominíkovi“, „O milionáři, který ukradl slunce

 

Jindřich Hořejší

- Z Prahy, filozofie na Sorboně, ekonomie v Dijonu, ruská fronta, ředitel statistického úřadu – tvůrce českého názvosloví.

Hudba na náměstí- nevyzývá k revoluci, řešení vidí v lásce a porozumnění.

Korálový náhrdelník“, „Den a noc“- sociální + milostné motivy

Překladatel z francouzštiny – básník J. Rictus – bohémský básník, básník „chudiny“

 

Josef Hora

- Vystudoval práva v Praze, člen soc. dem., poté KSČ, redaktor Rudého práva

- 1929 – rozchod s KSČ, redaktor Českého slova

- překládal z ruštiny – Oněgina; oblíbeným autorem K.Toman – Hora vykladačem jeho díla.

Básně“- obdiv k jiným básníkům, vliv symbolistů (Sova i Vrchlický)

Strom v květu“- vliv mnoha směrů…

a) Proletářská poezie:           Pracující den“- proletářská sbírka, zamyšlení nad osudem dělníků

 Srdce a vřava světa“- klade důraz na soudržnost dělníků

b) 30.léta:

Hodně cestoval (Rusko, Francie, Itálie, …) Þ motivy z cest Itálie“, „Struny ve větru“- odklon od proletářské poezie…

Kniha času a ticha- motiv času

Tvůj hlas“, „Tonoucí stíny“, „Dvě minuty ticha- melancholické, teskné, motivy času, který se již nevrátí…

Máchovské variace“- 100.výročí úmrtí Máchy

Ve 30.letech v ústraní, ke konci patřil k proudu umělců, kteří reagovali na nebezpečí fašismu:

Domov“, „Jan Houslista“, „Zahrada Popelčina- vlastenecká poezie + odpor  vůči zlu, věřil v překonání potíží

Během války Hora tvořil, dožil se osvobození, poté však zemřel; 1.národní umělec (in memoriam).

Zápisky z války

Hodně překládal – z ruské lit.

 

Poetismus

- po proletářském umění 2.nejsilnější proud u nás, myšlenky již v Devětsilu.

Pojem „poetismus“ v předmluvách VladislavaVančury a K. Teigeho k Seifertovým sbírkám

1924 – článek K.Teigeho v brněnské časopise Host – stať „Poetismus“- načrtnuty zásady, podrobněji až 1928 – stať Manifest poetismu- K. Teige + V. Nezval: chtějí překonat pocit odcizení Þ poetismus = umění žít a radovat se ze života; chtějí psát poezii štěstí, vyhýbat se pocitům tragiky, cílem také rozšířit hranice uměleckého poznání, vše má být uvolněné – žádné přesné normy – kladen důraz na fantazii. Polytematičnost básní, důraz na intelekt umělce.

Poetismus vznikl u nás, rozšířen do Evropy, vliv i jiných směrů (futurismus – Marinetti, G. Apollinaire)

ve 30. letech nastupuje surrealismus – angažovanost (Biebel, Honzl, E.F.Burian, J.Ježek, malíři: Štýrský, Teuer) – program přednesli v Síni Mánesa.

V surrealismu úzké spojení mezi českými a francouzskými básníky – V.Nezval – poznal Bretona a Elearda Þ sbírka Sbohem a šáteček

U nás v surrealismu spojena umělecká svoboda i reakce na současnost…

 

 

Vítězslav Nezval

Most – symbol – něco, co spojuje

člen Devětsilu: Podivuhodný kouzelník“, „PantomimaÞ sb. „Básně noci

Akrobat                                                └ pásmo, motiv čaroděje.

Edison“- srovnání života vědce a básníka – obě nejistá povolání, 5 zpěvů.

 Papoušek na motocyklu“ + „Pantomima“- mnoho experimentů

Poetistické sbírky:     Básně na pohlednice“, „Nápisy na hroby“, „Snídaně v trávě

Signál času – panychida, dovětek; reakce na smrt Edisona

 

Ve 30. letech se jeho tvorba rozbíhá 2 směry – hravé, fantazijní motivy ´ politické, sociální témata

surrealistické sbírky Skleněný havelok“, „Pět prstů“, „Zpáteční lístek“, „Žena v množném čísle“, „Praha s prsty deště“, „Absolutní hrobař- paralelní řazení představ, až angažované motivy.

29-34 série próz: „Kronika z konce tisíciletí“, „Pan Marat“, „Jak vejce vejci“, „Dolce for niente“, „Chtěla okrást lorda Loningtona“- znaky surrealismu i poetismu

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – Villonské básně

Přepracoval - zveršoval významná dramata – Schovávaná na schodech“, „Tři mušketýři“, „Manon Lescaut“, „Milenci z kijosku“, „Loretka

1934 – založil surrealistickou skupinu, kterou po 4 letech rozpustil…

 

 

Konstantin Biebel

- 1916 – odveden jako středoškolák na frontu

- 1918 – zajat na Balkáně a odsouzen k smrti, podařilo se mu uprchnout, dostal se domů Þ útrapami poznamenán

- Vystudoval medicínu, přátelil se s Wolkerem Þ sb. Věrný hlas“- proletářská tvorba: Zlom“, „Zloděj z Bagdádu

a) poetistické období:   

    motivy z cest (hodně cestoval – Jáva, Sumatra, Alžír, Tunis…)

Zlatými řetězy“, „S lodí, jež dováží čaj a kávu“- hra se slovy, exotické motivy

rozsáhlá skladba Nový Ikaros- vrcholná sbírka, mnoho motivů, volný verš, motiv Ikara – poutník časem a prostorem

 

b) surrealistické období:   

 Nebe, peklo, ráj“- sepětí se sociální tématikou

Básnické krize – sb. Zrcadlo noci“- zbytky surrealismu

Cesta na Jávu“- exotická témata; posmrtně

 Bez obav - válečné motivy

 

 

Jaroslav Seifert

- jediný náš nositel Nobelovy ceny (1984)

- z Prahy ze Žižkova – vliv; prošel Devětsilem Þ levicově orientován Þ příspěvky do Rudého práva

- 1929 – rozchod s KSČ, poté spisovatel na „volné noze“, po válce spisovatel z povolání, po 68 odpůrce totality.

a) proletářská tvorba:

Město v slzách“, „Samá láska – hodně romantických prvků, ve 2.sb.prvky poetismu.

 

b) poetismus:

Na vlnách TSF [ ], „Slavík zpívá“, „Poštovní holub“- radostné vodění světa a krás života, soustředěno na smysly, i inspirace technikou (telegraf – tsf).

 

c) surrealismus + doba okupace:

- nikdy nebyl klasickým surrealistickým básníkem (surr.- poet.) – chybí angažovanost, spíše intimnost:

Jablko z klína“, „Ruce Venušiny“, „Jaro sbohem“- motivy vzpomínek na domov (ohrožen fašismem)

Zhasněte světla“- reakce na Mnichov

kniha Vějíř Boženy Němcové

Světlem oděná“, „Kamenný most“- sb. z doby okupace

Shrnutí: verše zpěvné až hudební, prostý, ale ne jednoduchý verš, hraje si s češtinou…