ROSTLINNÁ PLETIVA

 

Různě specializované buňky mají různý tvar i velikost. Soubory morfologicky buněk vykonávajících stejnou funkci se nazývají pletiva. Ta dělíme podle presence či absence mezibuněčných prostor a podle tloušťky buněčných stěn následovně:

 

-         Parenchym – složen z tenkostěnných buněk a obsahuje četné intercelulární prostory

-         Prosenchym – jednosměrně protažené buňky oddělené šikmými příčnými přehrádkami; bez intercelulár; nejčastěji ve svazcích cévních; mladé b. - tenkostěnné, starší – tlustostěnné

-         Kolenchym – tenkostěnné buňky nápadně ztlustlé v rozích. Pokud mají buňky ztlustlou celou jednu stěnu, jde o deskový kolenchym

-         Sklerenchym – buněčné stěny jsou značně ztlustlé; mají kanálky, kterými pronikají plazmodesmy (jemná plasmatická vlákénka) spojující sousední buňky.

Podle tvaru buněk také dělíme pletiva na válcovitá, vláknitá a dlaždicovitá.

 

1.      Pletiva dělivá

Tvoří je parenchymatické b. s velkými ňádry. Buňky svým neustálým dělením umožňují růst rostliny a to především na vrcholech stonku a kořene, kde se vyskytuje vrcholové dělivé pletivo. Buňky trvalých pletiv se mohou v některých rostlinných orgánech znovu dělit, čímž vznikají sekundární dělivá pletiva:

Kambium – jeho činností vzniká druhotné dřevo a lýko

Felogen (korkotvorné pletivo) – jeho činností vzniká druhotná kůra (peridermis)

Kalus – hojivé pletivo

 

2.      Pletiva trvalá – nedělí se; jsou tvořena diferencovanými buňkami dokonale vyvinutými k určité funkci

a)      Krycí (pokožková) – vznikají dělením protodermu nebo felogenu; kryjí a chrání povrch těla; spojují vnitřní a vnější prostředí

epidermis – pokožka; většinou jednovrstevná, tvořená dlaždicovitými buňkami bez intercelulár; vnější strana buněk je chráněna tenkou kutikulou (tvořena kutinem); jsou zde i stomata (průduchy) zajišťující výměnu plynů a vody. Jsou tvořeny dvěma svěracími buňkami, mezi nimiž je štěrbina.

Součástí krycích pletiv jsou i trichomy (chlupy)

-         krycí – fce ochranná, jedno i vícebuněčné

-         žláznaté – štítkovité až miskovité nebo zakončeny hlavičkou, vylučují vodné roztoky anorg. látek a cukrů, sliz, silice,…

-         žahavé – jsou typem žláznatých, jednobuněčné, nerozvětvené

-         absorpční – schopny přijímat látky rozpuštěné ve vodě (na kořen. vlášení)

b)      Vodivá – rozvádějí látky rozpuštěné ve vodě; nacházíme je od mechorostů výše; jsou soustředěny v cévních svazcích, které se dělí na:

-         Xylem (část dřevní) – vodivou složku zde tvoří tracheje (cévy) vzniklé z protáhlých buněk nad sebou, uskutečňující vzestupný transport, jejich stěny jsou charakteristicky ztlustlé, příčné stěny se v místě styku rozpustily; a tracheidy (cévice) se zdřevnatělými stěnami, které zůstaly zachovány i v místě styku

-         Floem (část lýková) – skládá se ze sítkovic, což jsou dlouhé živé protáhlé buňky s perforovanými přepážkami, které nemají jádro; zajišťují sestupný transport

Vzájemná poloha floemu a xylemu určuje typ cévního svazku

-         Bočné (kolaterální) –lýko bývá na vnější straně stonku, dřevo na vnitřní; ve stoncích a listech semenných rostlin

-         Dvojbočné (bikolaterální) – dřevo obklopeno lýkem z obou stran; ve stoncích tykvovitých a lilkovitých rostlin

-         Paprsčité (radiální) – části dřevní a lýkové se pravidelně střídají, obklopeny společnou pochvou; v kořenech

-         Soustředné (koncentrické) – mají buď dřevo obklopené lýkem (hadrocentrické) nebo lýko obklopené dřevem (leptocentrické); u jednoděložných rostlin

c)      Základní – tvořena parenchymatickými buňkami, které jsou přizpůsobeny k různým funkcím

-         Asimilační – obsahují velké množství chloroplastů

-         Zásobní – obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn

-         Vodní – zde se hromadí voda (u kaktusů)

-         Vzdušné (aerenchym) – v mezibuněčných prostorách se hromadí vzduch

-         Vyměšovací – v buňkách se hromadí silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy; patří sem mléčnice – trubicovité buňky obsahující ve vakuolách latex

Idioblast – buňka v základním pletivu,která se od ostatních liší nápadně tvarem či obsahem

d)       Zpevňovací