PRVOÚSTÍ COELOMOVÍ

MĚKKÝŠI, KROUŽKOVCI, ČLENOVCI

 

1. NEČLÁNKOVANÍ

Kmen: MĚKKÝŠI (Mollusca)

Mají nečlánkované tělo bez končetin jehož základem je svalnatá noha sloužící k pohybu. Orgány jsou zatlačeny do útrobního vaku. Z kožních záhybů na hřbetě je vylučována skořápka

 

Třída: Plži (Gastropoda)

Jsou charakterističtí zřetelně vytvořenou hlavou a vinutou ulitou, na těle je mnoho hlenových žlázek; v ústní dutině je chitinová radula strouhající potravu

þ na konci dlouhých tykadel jsou teleskopické oči (miskovité); dýchá plicním vakem – prokrvená část plášťové dutiny; vylučovacím orgánem jsou metanefridie;

cévní soustava je otevřená, srdce s jednou komorou a jednou síní je uloženo v osrdečníku;

nervovou soustavu tvoří 5 párů propojených ganglií; hmatové buňky na tykadlech, čichové receptory; jsou to hermafroditi

Dělí se na následující skupiny:

Předožábří – homolice středomořská, zavinutec tygrovaný, bahenka živorodá, ostranka jaderská

Zadožábří – zakrnělá skořápka; zej obecný

Plicnatí – drobnější sladkovodní a suchozemské druhy; plovatka bahenní, bahnatka malá, okružák ploský, hlemýžď zahradní, páskovka žíhaná

 

Třída: Mlži (Bivalvia)

Mají ze stran zploštělé tělo, bez zřetelné hlavy, které je kryté dvěma miskovitými lasturami. Jsou spojeny vazem a najdeme na nich soustředné vrstevnice. Širší část těla je hlavová, na zádi jsou dva otvory – přijímací a vyvrhovací.

þ dýchají párovými žábrami, které jsou po obou stranách těla; trávící dutina – bez žláz, je zde žaludek, střevní klička; srdce s jednou komorou a dvěma předsíněmi je uloženo v osrdečníkovém vaku; gangliová nervová soustava je bilaterálně souměrná, nejsou oči, má statocystu, hmatové buňky, čichové ústrojí (osfradium); gonochoristé

škeble rybničná, velevrub malířský, srdcovka jedlá, perlorodka říční, perlotvorka mořská, ústřice jedlá,…

 

Třída: Hlavonožci (Cephalopoda)

Nejdokonalejší měkkýši; dravý způsob života; noha přeměněna ve svalnatou nálevku; mozek chráněn chrupavčitou schránkou; mají inkoustovou žlázu – při únikovém manévru

þ pohybují se rameny popř. reaktivně; zobanovité čelisti, radula, párové slinné žlázy, vakovitý žaludek, střevní kličky; srdce má jednu komoru a dvě nebo čtyři předsíně; mozek je poměrně velký, komorové oči; gonochoristé s pohlavním dimorfismem

loděnka hlubinná, sépie obecná, chobotnice pobřežní, argonaut pelagický, krakatice obrovská, oliheň obecná

 

 

2. ČLÁNKOVANÍ

Kmen: KROUŽKOVCI (Annelida)

Mají stejnocenné článkování těla; u plovoucích forem je patrná cefalizace. Poslední články tělní srůstají v pygidium.

þ některé orgány jsou v každém článku: nervové zauzliny, pohlavní orgány, vylučovací ústrojí, parapodia,

jiné prostupují celým tělem: soustava cévní a trávící

 

Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)

Obyvatelé šelfových moří dokládající starobylost. Na bocích článků se nacházejí parapodia (obsahuje žábry, hmatový výběžek, štětinky).

þ cévní soustava je uzavřená; vylučují metanefridiemi; mají gamgliovou n. s. žebříčkovitého typu; jsou gonochoristé, larva se nazývá trochofora, později metatrochofora

nereidka hnědá, afroditka plstnatá, paolo zelený,…

 

Třída: Opaskovci (Clitellata)

Nevytvářejí parapodia; v přední třetině mají nápadný opasek – spojení jedinců, přenos spermií

a)      Máloštětinatci – tělo na průřezu kruhovité; vpředu hmatový prstík

Žížala obecná – fotofobní, þ po stranách žaludku jsou vápenaté žlázy – k neutralizaci kyselin z tlejícího listí; střevo obaleno exkrečním epitelem (buňky hromadí škodliviny, odlupují se); cévní soustava uzavřená – dopředu běží hřbetní céva; vylučuje metanefridiemi; gangliová n. s. žebříčkovitého typu; hermafroditi; vysoce regenerativní;

Žížala hnojní, nitěnka obecná

b)      Pijavice – jsou ektoparazity sladkovodních živočichů, mají dvě přísavky (zadní pouze přichycovací, uprostřed přední – chitinové čelisti); vylučují látku hirudin, zabraňující srážení krve; dýchání CPT; jsou hermafroditi; pijavka lékařská, koňská

 

Kmen: ČLENOVCI (Arthropoda)

Typické je heteronomní článkování těla; tělo tedy většinou rozlišujeme na: hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Chitinová kutikula tvoří pevný pokryv tělní – vnější kostra, která je během života několikrát svlékána.

 

Podkmen: Trojlaločnatci (Trilobotomorpha)

Žili v prvohorních mořích; dnes je zkoumáme díky zkamenělinám

 

Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)

První pár končetin je u nich přeměněn na klepítka (chelicery) a druhý na makadla (pedipalpy). Hlava je srostlá s hrudí a tvoří hlavohruď, která nese 4 páry končetin.

Třída: Hrotnatci

V současnosti 5 žijících druhů ostrorepů – zploštělé tělo s dlouhým hrotem

Třída: Pavoukovci (Arachnida)

Zadeček bez končetin, přirůstá k hlavohrudi stopkou; nohy jsou tvořeny osmi články; snovací bradavky před řitním otvorem

þ vpředu má osm jednoduchých očí; úzký ústní otvor (do kořisti vstřikují trávící fermenty – trávení mimo tělo, obsah kořisti vysávají); vylučovacím ústrojím jsou Malpighiovy trubice;

na okraji zadečku je pár dýchacích průduchů (stigmata), jimiž proudí vzduch do plicních vaků;

cévní soustava je otevřená, trubicovité srdce má několik otvůrků (ostií)

nervovou soustavu představuje podhltanová zauzlina; po celém těle jsou mechanoreceptorové brvy

gonochoristé s pohlavním dimorfismem; manželský kanibalismus

křižák obecný, slíďák tatarský, vodouch stříbřitý

Štíři: v koncovém článku mají hrot s jedovou žlázou, draví; veleštír obrovský, štír kýlnatý,…

Sekáči: malé tělo, mimořádně dlouhé kráčivé nohy s autonomií (samy se hýbou)

Roztoči: hlavohruď srůstá se zadečkem; 4 páry nohou; klíště obecné – bodavě sací ústrojí s chobotkem (hypostom), enzym ixodin brání srážení krve; čmelík kuří, zákožka svrabová, varroa včelí – larvám saje hemolymfu

 

Podkmen: Žabernatí (Branchiata)

Třída: Korýši (Crustacea) – sem patří všichni žabernatí

þ dýchají žábrami, povrch těla chráněn krunýřem – inkrustován vápenatými solemi; mají rozeklané  končetiny, které jsou i na zadečku; první dva páry končetin přeměněny na tykadla, dále mají pár kusadel (mandibuly) a dva páry čelistí (maxily); gonochoristé

nižší korýši jsou : žábronožky, listonožky, škeblovky, lasturnatky, perloočky, buchanky, kapřivci, svijonožci

Rak říční: krunýř (carapax) je mnohokrát svlékán; þ ve výběžcích žaludku jsou rakůvky – z nich jsou při svlékání doplňovány minerály pro inkrustaci krunýře; po stranách těla jsou lupínkovité žábry; do žaludku ústí mohutná hepatopankreas (slinivkojaterní žláza); cévní soustava je otevřená s vakovitým srdcem; nervová soustava je gangliová, stopkaté oči

rak kamenáč, humr evropský, krab obecný, krevety, garnáti

 

Podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata)

þ dýchají rozvětvenou soustavou vzdušnic, a tedy kyslík je předáván přímo tkáním, na povrchu jsou párové průduchy (stigmata); mají pouze jeden pár tykadel a nerozvětvené nohy

Třída: Mnohonožky – tělo na průřezu kruhovité; každý článek nese 2 páry noh; slabá krátká tykadla, pár jednoduchých oček

Třída: Stonožky – shora zploštělé; článek pouze jeden pár noh; pár niťovitých tykadel, jedová žláza

 

Třída: Hmyz (Insecta)

Heteronomní segmentace těla; dorozumívají se feromony

Hlava (caput) nese obvykle jeden pár složených očí, , tykadla, pár kusadel, párové čelisti a makadla. Základní je ústrojí kousavé, ovšem může být savé (motýli), lízavé (včely), bodavě savé (komáři).

Hruď se skládá z předohrudí, středohrudí a zadohrudí; každý z těchto článků nese pár končetin, které se skládají z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla; na středohrudi a zadohrudi bývá po páru křídel; většinou jsou oba blanité, ale první pár může být přeměněn na krytky (kobylky), chitinové krovky (brouci) nebo kyvadélka (mouchy)

Zadeček je u některých samiček opatřen kladélkem, žihadlem nebo štěty

þ jednovrstevná pokožka (hypodermis) vylučuje chitinovou kutikulu – ochrana, opora

potrava je drcena kusadly, čelistmi, dále působí slinné žlázy, hltan, jícen, žvýkací žaludek, žláznatý žaludek se slepými výběžky, říť; k vylučování rozpustných metabolitů – Malpighiovy trubice

cévní soustava je otevřená, výměny plynů se neúčastní (!); hřbetní céva uložena v zadečku

gangliová n. s. žebříčkovitého typu; instinktivní chování; párové složené oči složené z omatidií; obsahují čočku, křišťálový kuželík, sítnicové a pigmentové buňky; u kobylek sluchové ústrojí

někdy rozmnožování z neoplozených vajíček (partenogeneze); vývoj je nepřímý s proměnou nedokonalou (vajíčko – nymfa – dospělec) nebo dokonalou (vajíčko – larva – kukla – dospělec)

Hmyz dělíme na bezkřídlé (šupinušky – rybenka domácí) a křídlaté

Křídlatí

Proměna nedokonalá

Jepice, vážky, švábi, termiti, strašilky, rovnokřídlí (sarančata, kobylky, cvrčci), vši, stejnokřídlí (mšice), ploštice (ruměnice pospolná, bruslařka obecná),

Proměna dokonalá

Síťokřídlí, blanokřídlí (žlabatky, lumci, kutilky, mravenci, vosy, sršně, čmeláci), brouci (střevlíkovití, světluškovití, potemníkovití, tesaříkovití, kůrovcovití), dvoukřídlí (ovád hovězí, moucha domácí, masařka obecná), blechy, motýli (moli, denní motýli, noční motýli, můry)