MNOHOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ -

VZNIK; HOUBY, ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI, HLÍSTI

 

 

VZNIK MNOHOBUNĚČNOSTI

Počet buněk u mnohobuněčných se pohybuje od desítek po desítky bilionů. Jejich vznik vysvětlují následující teorie:

1.       Invaginační teorie (Ernst Haeckel) – prapředkem mnohobuněčných byla kolonie typu váleče vzniklá opakovaným rýhováním vajíčka – vzniká morula; vycestováním vnitřních buněk k povrchu vzniká blastula a vchlípením její stěny vznikla gastrula – dvouvrstevný organismus

2.       Imigrační teorie (Ilja Mečnikov) – také předpokládá kulovitou kolonii, ale vznik entodermu vysvětluje vycestováním buněk schopných fagocytózy dovnitř kolonie – prvostřevo, ústa

3.       Plakulární teorie (Otto Bütschli) – předpokládá existenci plochého dvouvrstevného organismu pohybujícího se po mořském dně; spodní vrstva – potravní fce, svrchní vrstva - ochranná

4.       Ciliární teorie – předchůdci mnohobuněčných byli mnohojaderní obrvení, ale ne bičíkovci; také předpokládá bilaterální souměrnost

 

 

Kmen: HOUBY (Porifera)

Slepě končící větev, která se vyvinula nejspíše z bičíkovců; ustrnuli na stupni gastruly; žijí ve vodě

þ Nemají svalstvo, ani ústrojí cévní a nervové, dýchají celým povrchem těla; jsou hermafroditi

þ Tělo tvořeno krycím ektodermem a vnitřní vrstvou límečkovitých buněk - choanocytů (trávení); mezi těmito vrstvami je rosolovitý mezenchym; centrální dutina je spojena s okolím otvůrky – ostie a vyvrhovacím otvorem – oskulum;

Amoebocyty – schopnost fagocytózy

Skleroblasty – vylučují jehlice (sklerity), které mají oporovou funkci

Spongoblasty – vylučují spongiová vlákna a archeocyty, z nichž vznikají pupeny a pohlavní buňky

Porocyty – buňky, jejichž kanálek vede z povrchu do centrální dutiny – vznikají ostia

Houby se běžně rozmnožují pučením – vznikají kolonie; při vnitřním pučení se v mezenchymu tvoří archeocyty a obalují se vrstvou sponginu, obal bývá vyztužen amfidisky – takto vznikají gemule, které přežívají po rozpadu houby

Žijí převážně v šelfových mořích, jsou chráněny jehlicemi; většina pro člověka nemá význam

Houby vápenaté – jsou drobné, žijí v koloniích v chladných mořích; houba voštinatá

Houby křemičité – žijí jednotlivě v teplých mořích; podle složitosti – trojosé, čtyřosé; houba pletená,  pohárová, rybničná, říční

Houby rohovité – nevytvářejí sklerity; houba koňská

 

 

Kmen: ŽAHAVCI (Cnidaria)

Mají paprsčitě souměrné tělo na úrovni gastruly; ektoderm a entoderm oddělen rosolovitou mezogleou - oporná fce

žahavé buňky – knidoblasty – citlivý výběžek knidocil, jed hypnotoxin, nejsou schopny regenerace, doplňují se z vmezeřených buněk

þ díky slepě končící trávící dutině – láčce bývají označováni jako láčkovci; probíhá u nich rodozměna (metageneze) – střídání stadia medúzy a polypa

 

Polypovci (Hydrozoa)

Převládá stadium polypa; žije přisedle na vodních rostlinách; veliká regenerační schopnost

Tělo je rozlišeno na nožní terč, tělo s ústním terčem (peristom) a chapadla (většinou 6)

Nezmar obecný þ svalové buňky obsahují myofibrily; smyslové a nervové buňky tvoří síť rozptýlené nervové soustavy; potrava je natravována enzymy v dutině láčky – extracelulární trávení, které je dokončeno nitrobuněčně; rozmnožování pučením

Nezmar hnědý, zelený, medúzka sladkovodní, kolonie trubýšů

 

Medůzovci (Scyphozoa)

Převládá stadium skyfomedúzy (průměr 5 – 60 cm); podstatně vyvinutější stavba než u polypů

Gastrovaskulární systém – soustava kanálků vybíhající radiálně ze středové trávící dutiny; plní funcki trávení i rozvádění živin

þ na obvodu zvonu je svalovina vypuzující vodu – reaktivní pohyb, také zde je 8 ropálií, kde jsou soustředěna smyslová ústrojí – statocysta, jamkovité oči a chemoreceptory)

þ jsou gonochoristé – larva (planula) přisedá a mění se v polypa; ten tvoří strobilací (zaškrcování) malé medůzkyefyry

 

Korálnatci

Mají potlačenou metagenezi – vytvářejí pouze polypové stadium; žijí přisedle; vytvářejí kosterní pozůstatky z koralinu nebo z CaCO3; jsou to hermafroditi

þ vytvářejí kolonii, kde jsou všichni jedinci propojeni trávící soustavou (coenosarc)

Osmičetní korálnatci – tvoří kolonie; korál červený

Šestičetní korálnatcivětevníci  (Velký bariérový útes v Austrálii) a sasanky – ty nikdy netvoří kosterní útvary, žijí jednotlivě, mnohdy v symbióze s korýši

 

 

TRIBLASTICA;        PRVOÚSTÍ (Protostomia)

 

Podle vyspělosti rozlišujeme tři typy tělních dutin:

a)      schizocoel – nepravá dutina vyplněná parenchymem

b)      pseudocoel – vznik z a) potlačením parenchymu; v osové části – dutina vyplněná mízou

c)      coelom – pravá dutina tělní

 

Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)

Zploštělé tělo tvořené dvěma zárodečnými listy; vnitřní prostor vyplněn řídkým parenchymatickým pletivem;

þ vylučovacím orgánem jsou protonefridie, jejichž základem jsou plaménkové buňky

 

Třída: Ploštěnky

Jsou závislé na vodě nebo vlhké půdě; živí se dravě

þ na hřbetě mají hmatové buňky a párové miskovité oči, nervová zauzlina; pohyb umožněn řasinkovým epitelem, podkožním svalovým vakem; mají vakovitou trávící dutinu se slepými rameny, gastrovaskulární systém; hermafroditi, vajíčka uzavírají do kokonů;

ploštěnka potoční, mléčná

 

Třída: Motolice

Dospělci parazitují na obratlovcích, vývojová stadia na bezobratlých, složitý vývojový cyklus (vajíčko, miracidium – v bahnatce malé, sporocysta, redie, cerkárie); mají ústní a břišní přísavku a pokožku vylučující kutikulu

þ dýchají anaerobně; k vylučování slouží protonefridie; hermafroditi;

motolice jaterní – těžké trávící poruchy, krevnička močová – billharzióza – záněty močového měchýře

 

Třída: Tasemnice

V dospělosti žijí ve střevě obratlovců; prochází stadii: larva onkosféra – krevním oběhem do svalů, kde se tvoří  boubel;

Tělo tvořeno hlavičkou (skolex), na níž je věnec příchytných háčků (rostelum), krčkem a plochými články

þ pokožka vylučuje kutikulu; redukovaný podkožní svalový vak; dýchání anaerobní; přijímá celým povrchem těla; po stranách těla – nervové pruhy; hermafroditi

tasemnice dlouhočlenná – v tenkém střevě člověka, tasemnice bezbranná – až 2000 článků, i 10 m, měchožil zhoubný – pouze 6 mm a 4 články, nesmírně nebezpečný, řemenatka ptačí

 

Kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)

Pseudocoelní živočichové s nečlánkovaným válcovitým tělem; gonochoristé

Nemají ani soustavu dýchací ani cévní; zplodiny anaerobního dýchání  zůstávají v dutině tělní

 

Třída: Hlístice

Většinou parazitičtí živočichové vybavení kutikulárními zuby; gonochoristé s pohlavním dimorfismem, nadprodukce mimořádně lehkých vajíček;

þ vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi

škrkavka dětská – v tenkém střevě člověka, vajíčka odchází s výkaly, zpět do žaludku – larvy, ty prolezou do tenkého střeva

roup dětský – v tenkém střevě, oplozená vajíčka kladena samičkami v noci okolo řitního otvoru, autoinfekce při nedodržování hygieny

háďátko řepné, pšeničné, vlasovec mízní – ucpávání mízních cév