Fylogeneze, ontogeneze člověka

 

Člověk: Homo sapiens sapiens

-          kmen: strunatci

-          podkmen: obratlovci

-          třída: savci

-          řád: nehetnatci

-          čeleď: hominidae

 

 

vývoj  z hmyzožravců (70 mil. let) → poloopice (50 mil. let) → vyšší opice         a) ploskonosé (slepá v.)

b)      úzkonosé

- makakové, paviáni

- hominidé

- gibonovití

                       

 hominidů se postupně oddělují lidoopi – gorily, orangutani, šimpanzi

 

 

 

FYLOGENEZE

Hominidi – nejstarší z čeledi Hominidae, žili v Egyptě asi před 30 mil lety, hmotnost 5-6 kg,

-          Proconsul africanus – v Africe; před 22 – 14 mil lety; hmotnost okolo 18 kg; pohybuje se po 4, po zemi i na stromech

-          Dryopitékové – území V Afriky, E, Asie; 17 – 25 mil let; cca 35 kg; morfologicky podobní dnešním lidoopům; býložraví, všežraví

-          Australopithecus afarensis – z Etiopie a Tanzanie; stáří 3,6 – 2,6 mil let; přechod mezi lidoopem a člověkem; vertikálně položená obličejová část lebky, zvětšování mozku, sdružují se ve společnosti, pudové jednání se mění na uvědomělé, proměnliví ve vzhledu – výška 1 – 1,7 m, hmotnost 30 – 65 kg, vyskytuje se ve dvou formách

-          A. africanus – gracilní forma

-          A. robustus – vyprahlejší oblasti, tvrdší potrava, používání kostěných nástrojů

 

-                               Homo habilis (člověk zručný)

kosterní pozůstatky nalezeny v Tanzanii, Etiopii; 2 – 1,4 mil let; výška okolo 130 cm, hmotnost 30 – 40 kg; objem mozkovny asi 650 cm3, všežravec žijící v savanách, řídkých lesích; zhotovoval kamenné nástroje – lov; vytvářel pravděpodobně přístřeší

 

-                               Homo erectus (člověk vzpřímený)

žije v pleistocénu (starší čtvrtohory), široce rozšířený, mnoho druhů, fosilní nálezy staré 350 tis až 1 mil let pocházejí z Afriky, E, Asie; používá různé opracované nástroje – pěstní klíny, využití ohně; výška 150 – 170 cm; objem mozkovny v rozmezí 770 – 1250 cm3; nejvyspělejší byl člověk pekingský; žijí v tlupách čítajících 3 – 6 mužů, 6 – 10 žen a 15 – 20 dětí; kanibalismus

 

-                               Homo sapiens neandertalensis (člověk neandrtálský, pračlověk)

rychlé rozšíření; po procesu hominizace nastává sapientace (polidštění) – rozvoj rozumových schopností (abstraktní myšlení, řeč), organizovaná společnost;

-          anteneandrtálec – před 300 – 200 tis lety; sběrači, lovci v nepočetných tlupách; kostěné, kamenné nástroje, zbraně, dřevěné oštěpy; objem mozkovny 1200 – 1325 cm3; zůstává mohutný nadoční val a těžká spodní čelist

lze rozlišit dvě formy: protoneandrtálec a klasický neandrtálec

protoneandrtálec je zřejmě přechodem mezi neandrtálci a nejvyspělejšími formami člověka

klasický neandrtálecvýborně přizpůsoben pro podmínky v poslední době ledové; výška okolo 160 cm, robustní kostra s mohutným svalstvem, silné nadočnice, široké nozdry, brada chybí, objem mozkovny 1300 – 1700 cm3; dnes často názor, že nebyli přímými předky dnešního člověka a tvoří slepou větev

 

-                             Homo sapiens sapiens (člověk předvěký)

pochází z Afriky; před 100 – 40 tis lety; nálezy na Blízkém východě; tělesná výška 106 – 175 cm, klenutější lebka, nadoční val postupně mizí, objevuje se bradový výběžek, mozkovna jako u dnešního člověka, stavbou tělní se v zásadě shoduje s dnešních lidí; osídloval rozsáhlá území, po době ledové se šíří z J do Stř, Z, V Evropy; pohřbíval mrtvé, stavěl primitivní obydlí, nástěnné jeskyní malby (Altamira – Španělsko, Lescaux, Niaux – Francie), u nás – Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova

 

V důsledku migrací po době ledové dochází ke genetickému rozlišování, které se projevuje např. rozdílným pigmentem v závislosti na intenzitě slunečního záření v dané oblasti. Lidský vývoj tedy není ukončen a objevují se zde tři plemena:

-          europoidní

-          negroidní

-          mongoloidní

 

plemeno – biologický pojem

národ – historický pojem

rasismus – uznává nadřazenost jednoho národa na úkor druhého

 

 

 

ONTOGENEZE

Novorozenec – do zahojení pupeční jizvy

Kojenec – do prořezání prvních zoubků

Batole – 1. – 3. rok věku; rozvoj psychických a motorických funkcí; dítě začíná mluvit, učí se základním hygienickým návykům

Předškolní věk – zdokonalování řeči, utváření povahových rysů; změna postavy; začleňování do kolektivu

Mladší školní věk – do 11. roku věku; roste trvalý chrup; bezproblémové období; dítě se chce učit a poznávat

Dospívání – začíná pubertou; vývoj sekundárních pohlavních znaků, druhá změna postavy

Dospělost – po dosažení pohlavní zralosti

Stárnutí – individuální; ochabování jednotlivých funkčních soustav, klesá fyzická o psychická výkonnost

Smrt – nevratné zastavení životních funkcí