Cévní soustava

 

Krevní cévy:

 

1. Tepny (Arterie)

-          vedou krev ze srdce, pod tlakem

-          stavba:       - stěny pevné a pružné

-          uvnitř vystlány vrstvou endotelových buněk

-          okolo kruhovitě uspořádáno hladké svalstvo

-          ve svalovině vazivo s elastickými vlákny

-          na povrchu tepny řidší vazivový obal se sítí vegetativních nervů

-          tepny se postupně větví do vlásečnic

 

2. Vlásečnice (kapiláry)

-          stěny tvoří vrstva endotelových buněk

-          prostupují všechny tkáně kromě pokožky a její útvary – nehty, vlasy, chlupy , oční rohovka, chrupavky

-          funkce: - jejich stěnami prostupují živiny, kyslík z krve do tkání, obráceně pak oxid

uhličitý, odpadní látky

-          prostupují i leukocyty do mezibuněčných prostor = diapedéza (uplatnění při obraně proti infekci)

 

3. Žíly (vény)

-          stavba: - stejné vrstvy jako u tepen, pouze tenčí

             - na stěnách žil dol. končetin – chlopně – jednosměrný průtok krve k srdci

-pohybu krve napomáhá: - stahy kosterního svalstva

                                        - podtlak v hrudní dutině při vdechu

                                        - gravitace (u žil výš nebo ve stejné úrovni srdce)

-          někdy – stěny povrchových žil vakovitě rozšířeny – křečové žíly, žilní městky – varixy – v místě krevní sraženiny – tromby – ucpání žil, záněty – při poškození výživy kůže – bércové vředy

 

SRDCE (cor)

-          uloženo v osrdečníku (perikardu), který je z vaziva – vnější obal

-          po velkých cévách přechází na srdce vazivový obal – epikard

-          mezi perikardem a epikardem – štěrbina s tekutinou umožňující pohyby srdce

-          pod epikardem – myokard – svalovina srdeční

-          vnitřní výstelku srdce tvoří endokardnitroblána srdeční

-          stavba srdce: - podélnou přepážkou rozděleno na dvě poloviny, každá polovina se skládá z

tenkostěnné předsíně (atrium) a silnostěnné komory (ventriculus)

-          mezi pravou předsíní a komorou – trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis)

-          mezi levou předsíní a komorou – dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis)

-          do pravé předsíně vstupuje horní a dolní dutá žíla, z pravé komory vystupuje plicní kmen

-          do levé předsíně vstupují plicní žíly, z levé komory vystupuje srdečnice (aorta)

 

 

Činnost srdce

-          vlastní automacie a rytmicita

-          Automacie:  - impulzy pro činnost srdce vznikají v srdci samém v tzv. převodním systému srdečním

-          začíná v síňovém uzlíku (nodus sinuatrialis) – leží v horní části pravé předsíně při ústí horní duté žíly – impulzy z něj převáděny do síňokomorového uzlíku (nodus atrioventricularis) – hranice pravé síně a komory – z tohoto uzlíku vychází svazeček sval. vláken – Hisův můstek (zabezpečuje spojení svaloviny předsíní a komor) – v přepážce se můstek rozděluje na 2 raménka, ty končí v obou komorách jako síť Purkyňových vláken

-          Rytmicita: - signály jsou rytmické – od vlivem autonomních vegetativních nervů (nelze ovládat vůlí)

-          parasympatikus – činnost zpomaluje, sympatikus – zrychluje

-          střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola)

-          srdeční stah – podráždění v sinusovém uzlíku – stah síní – doplnění komor krví  - přestávka – podráždění se přenese z pravé síně do komor – smrštění komor – krev vytlačena do arterií (období systoly) – komorové stahy se uvolní – delší přestávka – srdce ve stavu relaxace (diastola) – plní se krví z horní a dolní duté žíly

 

Tepenný (systolický) objem – objem krve při jednom srdečním stahu (60-80 ml)

Minutový srdeční objem – při 72 tepech za minutu = asi 5 litrů (při namáhavé práci se může zvětšit až na 40 litrů)

Systolická ozva – vzniká stahem srdečního svalu, uzavřením cípatých chlopní

Diastolická ozva – uzavřením poloměsíčitých chlopní při diastole

Šelesty – chlopně špatně zavírají, krev protéká štěrbinou – ozvy jsou nečisté

Tep, puls – tlaková vlna probíhající po arteriální části cévní soustavy

                     - dolní konec předloktí na palcové straně (70 tepů/min)

                     - maximálně – 180 – 200 tepů

 

Krevní tlak – tlaková síla proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny

Hnací síla – tlakový spád – rozdíl tlaku mezi tepennou a žilní částí (žilní = téměř nula, arteriální = hnací síla)

 

Regulace krevního tlaku

-          reflexně prostřednictvím kardiovaskulárního centra v prodloužené míše, to pomocí sympatických a parasympatických nervů ovládá činnost srdce a hladkého svalstva cévních stěn (př. arteriol)

-          kardiovaskulární centrum není v činnosti nezávislé – ovlivňováno mozkovou kůrou a hypotalamem – požadavky na výkon dýchací a oběhové soustavy při fyzické a psychické zátěži

 

-          mechanismus – centrum vyšle signál o určité frekvenci – ovlivní činnost srce a velikost stahu arteriol – v tepnách jsou čidla – baroreceptory – měří výšku krevního tlaku – vyšlou signál zpět do centra

-          1. nízký tlak – nízká frekvence signálů z čidel – centrum vyšle signály – zvýší se srdeční výkon, zúží se cévy

-         2. vysoký tlak – obráceně = princip zpětných vazeb

 

-          tlak systolický – při stahu komor – určen výkonem srdce, kolísá 13 – 21 kPa (100 – 160 mm Hg)

-          tlak diastolický – při uvolnění – odporem v periferních cévách, 12 kPa (90 mm Hg)

-          zapisuje se zlomkem

-          hypertenze – vysoký krevní tlak – 21/12 kPa (160/90 mm Hg) – nepříznivě působí na srdce, mozkové cévy, jiné orgány

-          hypotenze – nízký krevní tlak – 12/8 kPa (90/60 mm Hg)

 

Výživa srdce

-          zajištěna věnčitými (koronárními) tepnami

-          odstupují od aorty těsně v blízkosti srdce, větví se do vlásečnic – prostupují srdce

-          ucpání koronární cévy – infarkt myokardu = konečné stádium ischemické choroby myokardu

 

Velký tělní krevní oběh

levá komora – srdečnice (aorta) – levý oblouk aorty – sestupná aorta – 2 tepny kyčelní

z oblouku aorty vystupují:      2 věnčité tepny

                                           tepna hlavopažní -    větví se na pravou krkavici a pravou

                                                                         podkličkovou tepnu

 levá krkavice

 levá podkličková tepna

krkavice – zásobují hlavu

podkličkové tepny – horní končetiny

 

Vrátnicový oběh

vlásečnice ze stěn žaludku, střev, slinivky břišní, sleziny – vrátnicová žíla – játra – větví se na vlásečnice – jaterní lalůčky – jat. buňky – odevzdává živiny

 

Malý kravní oběh

pravá komora – plicní kmen – 2 tepny plicní – pravá a levá plíce – tepénky – vlásečnice ve stěnách plicních sklípků – okysličí se krev – 4 plicní žíly – levá předsíň

 

 

Elektrokardiogram                    -     záznam elektrických změn v srdci

-          rozlišuje se 5 vln – kmitů = změny el. potenciálů, značí se PQRST

Arterioskleróza = vzniká ztluštěním stěn cév, ztráta elasticity

Ateroskleróza

poškození cévních stěn velkých a středních arterií ukládáním lipidů – arteriosklerotické destičky – pláty tvořené cholesterolem, vápenatými solemi, zbytky rozpadlých buněk + pojivová hmota

 

 

Autor: Zábojovi